Podzimní ráno od Marguerity

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * „Crrrrrrr!!!!“ Budík. Ne a ne, ještě je noc. Otevřu jedno oko, vidím tmu. Pomalu zavřu to první, abych náhodou neudělala moc prudký pohyb hned po probuzení. Otevřu druhé oko. Tma. Takže nemůže být ráno! Ráno znamená stoupání sluníčka na oblohu. Teď je tam ještě měsíc! Pokojně opět usnu. Probudí mě světlo. Ráno, je ráno? Kouknu na hodiny. Devět. Já zaspala! Vylítnu, oblíknu a běžím do práce. Podzim a zima bývá vždycky tragický pro udržení práce. Cestou z práce hltám pohledem zbarvení listí. Krása, jednoduše nádhera. Jen to vstávání. Ještě štěstí, že mám tolik let na trénování přijít včas do práce. Vydáno v původním znění bez...

Cizinec

Osmnáctý díl sepsaný na téma První kontakt. * Druhý den seděli v kobce o hladu. Salix stále přehlížela Vypravěče a bavila se pouze s chlapcem. Vypravěč pozoroval dveře a přemýšlel. Měli jedinou možnost úniku. Museli by však přemoci stráže. Jenže k tomu by potřebovali, aby někdo přišel. Uprostřed noci zaslechl opatrné našlapování. Poté se s tichým cvaknutím otevřel zámek. Dovnitř vstoupil neznámý muž. „Alois, jméno mé. Doufám, že vám nebude vadit, když vám budu nápomocen při útěku,“ pronesl tichým, přesto veselým hlasem. „Kdo jste?“ zeptal se překvapeně Vypravěč a zadíval se na československý válečný kříž na jeho hrudi. „Někdo, kdo se nebojí postavit do čela odboje,“ odpověděl Alois. Redakční úpravy provedla Helenia...