Archives | SubSalix

Podzimní ráno od Floreleil

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Ach jo, zase zvoní budík a venku ještě tma. S nechutí se štrachám z postele. Je pondělí a musím do práce. Konečně se rozednívá. Za okny už bývá ráno ticho, ani ten kosák nezazpívá. Maximálně pípne vrabec v korýtku pod střechou. Čekám na autobus, když slunce na východě vystrkuje první nesmělé paprsky. Z okénka pozoruju hustou mlhu, jak se válí v údolíčkách blízko vody. Vše je matně šedozelené. Sluneční svit postupně rozjasňuje podzimně zbarvené stromy. Červená i žlutá vylepšují náladu. Na listech se třpytí kapky rosy. Začínám mít chuť se smát. Nakonec, on z toho pošmurného rána bude krásný den! Vydáno v původním znění bez...

Autor : Floreleil Aconita dne 11/26/2018 | Ranní drabble, Ze STOklas | 0 komentářů

Podzimní vrbové lístky III.

V závanech sychravého větru se k zemi snáší jeden zežloutlý list za druhým… Ani vrba není ušetřena podzimu a pomalu stahuje své síly dolů, do kořenů, a chystá se na zimu. Společnými silami hradních básníků se však podařilo zakouzlit a s pomocí magie udržet barevné lístky ještě chvíli na větvích. Ponořte se do atmosféry podzimních haiku… Voda se valí tenisky se promočí svět obejme chlad. – Cesmína Hardy Mlha svět halí otevírá náruč svou vše lehce schová – Indris Elwinor Studí mě nohy ponožky tlusté hledám teplotu zvedám – Marguerita Laux Doteky větru, padajících lístků bál. Pocta životu. – Beteramis Athenodoros Listí už padá Stromy klaní se větru Za okny mlha – Aya Watanabe Nasbírám listy barvy radost dělají začíná pršet....

Autor : SubSalix dne 11/26/2018 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Ztracená důvěra

Šestnáctý díl sepsaný na téma Kapitální úlovek. * „Ani netušíš, bratříčku, jak bylo jednoduché sebrat tu kroniku. Stačilo si hrát na tebe. Město rozdíl nepoznalo,“ rozesmál se. Vypravěč stál mlčky. Po staletích ztratil víru v sebe sama. Zklamal. Nedokázal ochránit své milované město. „Myslel jsem si, že získání kroniky bude pro mě tím největším úspěchem. Ale tohle je mnohem lepší,“ pronesl vesele, došel k Salix a uchopil ji za bradu. Vypravěč se po něm ohnal a donutil ho vrbovou dívku pustit. „Podívej se, bratříčku. Tohle je mé největší vítězství. Ztráta důvěry té, která k tobě vzhlížela.“ Vypravěč pohlédl na Salix. Bojovala. Odmítala uvěřit. Přesto hnědla. Jeho vinou umírala. Redakční úpravy provedla Helenia...