Archives | SubSalix

Podzimní ráno od Eleonory

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Je časné podzimní ráno. Procházím ulicí za matného svitu lamp. Dívám se na nebe, na hvězdy, které pomalu mizí s tím, jak ubývá tmy. Všude kolem je nádherné ticho. Ze stromů padá pestrobarevné listí a trávník pokrývají malé kapičky rosy. Není kam pospíchat, dnes jsem tu dříve než jindy. Přes silnici běží mourovatá kočka, na chvíli se zastavím. S obdivem pozoruji její ladné pohyby. Město se pomalu začíná probouzet k životu, v oknech se objevují světla a vzduch se zdá být méně chladným. Pomalu jdu směrem ke škole. Po chvíli zhasnou lampy. Na obzoru se objeví růžová záře – východ slunce… Vydáno v původním znění bez...

Autor : Eleonora Anima dne 11/24/2018 | Ranní drabble, Ze STOklas | 0 komentářů

Podzimní vrbové lístky I.

V závanech ledového větru se k zemi snáší jeden zežloutlý list za druhým… Ani vrba není ušetřena podzimu a pomalu stahuje své síly dolů, do kořenů, a chystá se na zimu. Společnými silami hradních básníků se však podařilo zakouzlit a s pomocí magie udržet barevné lístky ještě chvíli na větvích. Ponořte se do atmosféry podzimních haiku… Sychravý počas Řádí na zahradě tvé Podzim hlásí se – Aya Watanabe Červené listí vydává se na cestu do teplých krajů – Sally-Ann Olson Ledové kapky chladně kloužou po tváři. Zlodějky tepla. – Beteramis Athenodoros Déšť cesty myje Vrbu vítr česává Každý doma je – Aya Watanabe Listí už padá červi se v zemi svíjí a dlouhá je noc – Siny de Sorrow Barva za barvou koruny něžně kryje. Krása v každé...

Autor : SubSalix dne 11/24/2018 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Životní cesta

Čtrnáctý díl sepsaný na téma Mrtví můžou, živí musí. * Stáli proti sobě. Stejní a přesto jiní. Jeden chtěl přinést městu smrt. Druhý dal městu celý svůj život. Protivníci. Nepřátelé. Bratři. Stáli a nemuseli říct jediného slova, aby si rozuměli. Minulost jim oběma stále připomínala den, kdy se zpřetrhalo jejich bratrské pouto. Den, kdy jeden z nich zahodil své jméno na zem a zadupal jej do prachu. Den, kdy si jeden vybral zkázu a smrt. Mohl dělat cokoliv. Neměl žádné zábrany. Když jdete cestou mrtvých, můžete cokoliv. A tak se druhý stal ochráncem města. Bránil jeho život všemi dostupnými prostředky. Navěky stál na cestě živých. Neměl na výběr. Prostě musel. Redakční úpravy provedla Helenia...