Podzimní ráno od Uny
Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Z peřin mě tahá budík. Otvírám oči a vidím za záclonou modrou oblohu, rozsvícenou čerstvě protahujícím se sluníčkem. Dnešek bude krásný a plný inspirace! Otvírám okno. Pouštím do pokoje čerstvý vzduch. Je tak svěže chladný, že se musím zachumlat do županu. Pohled do lesa za naším domem je nádherný. Listnaté stromy už mění barvy svých šatů. Žlutá, oranžová, červená, propůjčují paprskům růžový nádech červánků a to je teprve ráno. S třepotáním padajících listů, jako kdyby se zastavil čas. Říká se, že když vidíte padat listí ze stromu, někdo na vás právě myslí. Z chladného rozjímání mě vytrhne vůně čerstvé kávy. Vydáno v původním znění bez...
Tváří v tvář
Třináctý díl sepsaný na téma Zlé dvojče. * Nemělo cenu se vzpírat. Následovali vojáky. Vypravěč doslova cítil strach a bezmoc sálající z jeho společníků. Společně vstoupili do hradu. Měl už tu stát nebo teprve bude? pomyslel si Vypravěč, ačkoliv na tom nezáleželo. Na ničem už nezáleželo. „Vítejte! Tak moc jsem se těšil na setkání. Doufal jsem, že dorazíte sami. Ale jak vidím, moji muži vás dokázali najít a předat vám moji pozvánku,“ ozval se pevným hlasem jejích protivník. „Co jsi udělal s kronikou?“ odsekl mu Vypravěč. Odpovědi se mu dostalo ve formě pobaveného úsměvu. „Ale, ale. Copak je to za způsoby? Takhle se vítá rodina? No tak, bratříčku!“ Redakční úpravy provedla Helenia...