Kouzelný Mabon – drabble
Drabble do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Jen co Maya vstala, do úklidu se dala. Nazdobila svou světničku ovocem ze sklizně, to aby vzdala hold Bohyni, když je dneska ten Mabon. Upekla slavnostní chléb z čerstvě vymleté pšenice, pro kterou si k mlynáři zašla. Když se začalo stmívat, odešla stejně jako každý z vesnice tam na vrcholek hory, aby vzdala hold Bohyni. Každý něco přinesl. Ten vzal ovoce ze své zahrádky, tamten zas brambory, řezník zas to nejlepší telátko přinesl. Všichni své dary dali na hromadu a nakonec Maya přidala svůj chléb. Společně se pomodlili za dary, které jim Bohyně nadělila a snad i příště zase nadělí. Redakční úpravy provedla Helenia...
Přichází podzim
Drabble do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Podzimní rovnodennost. Noc přebírá vládu. Slunce začíná být unavenější a chodí spát dřív a dřív. Prim dostane měsíc, který nás bude hlídat během prodlužujících se nocí. I hvězdy se na nás budou déle usmívat. Sluneční paprsky pomalu přestávají žhnout a vysoušet krajinu. Přichází úleva od žáru, slunce si svůj odpočinek zasloužilo. Letní vánek pozvolna chladne a místo svěžího pohlazení bude brzy bodat. Častější a častější deště umožní přírodě se naposled zazelenat, aby pak měla sílu vykouzlit ohnivé barvy podzimu a schovat se pod sněhovou peřinu. Dnes je ale stále teplo a slunce s měsícem se o den rozdělí rovným...
Podzimní báseň od Eliyon
Báseň do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Léto nám končí zas, nastává podzimní čas. Dlouhé noci, slabost slunka, také už nezasévat semínka. Světlá půlka roku za námi je, temná je tu a příroda zpomaluje. Sbírá síly na další etapu, lidé vyrábí spoustu amuletů. Symbol je Roh hojnosti, taky čas rituálů vděčnosti. Období Mabon málo lidí zná, ale prý se to tak nazývá.
Dar přírody
Drabble do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Kněžka se zastavila na kraji jezírka a chvilku pozorovala jeho hladinu. Rozvázala látkový pás svého hábitu a nechala jej dopadnout na zem. Oděna tak, jak ji příroda stvořila, pomalu vešla do chladné podzimní vody. Došla až do poloviny jezírka, kde se zastavila. Vodu měla po pás. Několikrát se zhluboka nadechla a pak před sebe natáhla ruku. Na konečcích prstů se objevily drobné plamínky, postupně ale sílily. Oheň se šířil dál, až zahalil celé její tělo nad hladinou. Kde se voda a oheň střetly, vytvořila se syrová energie. Dar přírody všem, co o něj stojí, který lze dostat dvakrát do roka.
Už je to tady
Báseň do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Už je to tady, světlo a tma. Všechno je stejné, vám se nezdá? Slunko nám zachází, přichází tma, kratičké objetí jest nádhera. Bohyně čeká, bůh přišel zas, možná jen objetí či polibku slast. Krásný je pohled na ten náš svět. Temnota halí jej, slunko je zpět. Později přichází, dříve jde spát, však temné obloze musím se smát. Mám to moc rád, ta temná rána, možná jsem podivný, možná jsem vrána. Redakční úpravy provedla Helenia...