Let

Vzdušné drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů.

Pozoruji mraky, nádherné zkondenzované krystalky vody, a mysl se mi pomalu vyprazdňuje. Jedna za druhou opouští myšlenky mou hlavu, plují, vlastně letí, pryč z mozku, celé mé tělo se pomalu uvolňuje a otupuje. Starosti, jež mě tíží celé týdny, se najednou zdají být nedůležité, ba dokonce nicotné, zůstává prostor jen na hezké věci. Jako na filmovém plátně se mi zobrazují nejkrásnější momenty života, zážitky s blízkými, radostné noviny střídají jedna druhou.

Jak pluji vzduchem, není čas ani nálada na negativní myšlení. To je moc těžké, zůstalo dole, blíž k peklu. Letím letadlem, nad hlavami všech, a cítím se neskutečně šťastná.