Historie ohně

Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Pravěk byl významným obdobím, lidé se museli dlouho ohánět kopím. Potom ale přišla věc zázračná, rychle rozestoupila se všechna mračna. Řeč je tady o ohni, jen se na něj spolehni! Provází lidstvo dál a dál, neobešel by se bez něj žádný král. Symbolizuje hlavně očistu, pomáhal kdejakému městu, ne vždy však v dobrém smyslu. Teď je dobrý pomocník v kuchyni, využívají ho celé skupiny, které rády sedí u táboráku, dává jim světlo po soumraku. Redakční úpravy provedla Helenia...

Záhada ohně

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Oheň odjakživa fascinoval lidi. Třepotavé plamínky mají své kouzlo, nikdy nejsou stejné, mění se, přeskupují, ohýbají, barvy přecházejí z jedné do druhé. Tu žlutá, tam červená, místy oranžová. Pak modrá a bílá, dokonce vzácně zelená či fialová. Člověk by mohl pozorováním ohně strávit celý život a ani by si nevšiml, že utekl. Ale pozor, hledíš-li dlouho do ohně, vhlédne pak oheň i do tebe. Jakou barvu má hořící duše? Možná ji nikdo nikdy hořet neviděl, ale občas potkáváme vyhořelá těla. Těla, kterým navždy zhasla jiskra v oku. Co oheň jednou pozře, to už nevrátí. A to dělá oheň tak záhadným. Redakční úpravy provedla Helenia...

Oheň

Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů.  Oheň hoří, teplo hřeje, kouř vadí očím a nic dobrého jim nepopřeje. Oheň je dobrý přítel, však špatný pán. Když dokončí svůj úděl, nic dobrého ti nepřidá. Shoří domov tvůj, tak radši před ním stůj. Redakční úpravy provedla Helenia...

Dívka z ohně

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Vždy, když jsem se podívala do plamenů, zmocnila se mě touha být jim blíž a blíž… Jednou jsem tomu neodolala. Já – já nevím, co jsem udělala, ale rodiče z toho byli zděšení. Od té doby jsme nikdy na chatě nedělali táborák a já jsem měla pocit, že je vše temné, nepřátelské, CHLADNÉ. Chybělo mi to nádherné teplo, ten uklidňující zvuk praskání dřeva, když hoří. Ach, byla bych schopna básnit o tom hodiny. Co hodiny, dny, roky! Ale naši už nechtějí nic slyšet. Brali mě ke spoustě psychologů i psychiatrů, ale nikdo jim neřekl, co mají dělat. Já to ale vím… Redakční úpravy provedla Helenia...

Plamínek na cestách

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Je to již nějaký ten pátek, co jsem měl já, oheň, svátek, narozeniny a Vánoce v jednom. To mi byl den. Jedno malé škrtnutí. Jiskřička a už jsem se proháněl stohem slámy. To byl pocit. Mohutněl jsem, nabýval na síle a najednou jsem byl všude, už jsem si to suchou trávou pelášil přímo k lesu. Tam bylo ale dřeva, roští a spadaného jehličí. Věřte mi nebo ne, všechno jsem to na místě pohltil. Jsem to ale nenasyta. Když to vypadalo, že mě nemůže nic zastavit, tak se to stalo. Z čista jasna se objevila ona, voda, a všechno mi pokazila… Redakční úpravy provedla Helenia...