Ohnivý přítel

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů.

Zíral do ohně a odolával nutkání do něj vkročit. Sledoval plameny obrovské vatry, něžně olizující kusy dřeva, jak s téměř mateřskou láskou hladí vyschlá polena. Přál si, aby se stejnou něhou pečovaly o něj. Pozoroval, jak se dřevo mění v řeřavé uhlíky, a zatoužil být jedním z nich. Upřel svůj znavený zrak na jednu z jisker, jež směřovaly k nebi, přejíc si, aby v ní byla jeho zjizvená duše. Aby i ona, stejně jako tato jiskra, směřovala k nebeské bráně. Už nedokázal vzdorovat. Naposled si lokl rumu, a se stopou hořkosti zvolal: „Příteli můj!“, než vstoupil do jeho horké náruče.

Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.