Zmražená
To vám povím, zima je mi! Ve dne chodím závějemi, v noci nespím, zuby třesu. Dovnitř nesmím, ani k lesu. Vybrala jsem asi špatně, škobrtla jsem neobratně, když jsem řekla: „Já jdu k ledu!“ Práce řekla: „To nesvedu!“ Do mrazáku cesta vedla, takou dálku – tři dny pekla! Než jsem došla, nohy ztuhly, krysa pošla, rty opuchly. Sluneční svit nepoznávám, v temnotě žít si dopřávám. Doufám, že se zpátky vrátím, básněním si tu čas...
V zajetí času – 6. kapitola
Zlý sen Takovou myšlenku raději rychle zažehnal. To potřeboval ze všeho nejmíň. Když dorazil na pokoj, už na to nemyslel. Šel si dát teplou sprchu, aby se zahřál, a pak si opět zalezl pod deku s notebookem na klíně. K tomu upíjel kolu a všude drobil sušenkami. Spokojeně pročítal komentáře a diskuze a sám také občas něčím přispěl. Především v oblastech, kde se lidé dožadovali po vládě uznání teorie jako pravé. Ne, že by tomu věřil, ale když proto nic neudělá, nic se nestane. U komentování vydržel, dokud neusnul. V noci se neustále převaloval a ne a ne najít tu správnou polohu. Nakonec se celý zpocený probudil. Peřina ležela odkopaná na zemi a stejně tak notebook. Ležel na zádech a rozespale koukal do stropu. Měl pocit, že strop modrá a hned zase červená. Bral to...
Třináct vlajek – 4. kapitola
Pirátská loď Dagger byla nejméně dvakrát větší než Silent Arrow. Podpalubí mělo více pater, paluba byla široká, na přídi i na zádi vyvýšená. Tři mohutné stěžně obmotané složitými spletenci lan, na vrcholu prostředního z nich visela vlajka, v závětří skály úplně nehybná. Tim se přestěhoval z komůrky („Tam normálně strkáme ty, co jsou totálně na mol, aby se vzpamatovali… to je poprvý, co jsme tam strčili někoho střízlivýho!“) do ložnice námořníků, kde pro něj byla přidána houpací síť přímo pod Jackovou. Jack ho také zavedl do zbrojnice – malé místnůstky na palubě, která na Tima zapůsobila nejvíce. Nepořádní piráti tu místnost nijak neudržovali, takže držáky na stěnách byly prázdné. Zato na podlaze se vršily hromady mečů, kordů, nožů, dýk, šavlí, pušek, pistolí i...