Deník Layly Brooke Stilton – 1. kapitola

Nikdy jsem netušila, že bych mohla být čarodějka, vždyť mě na základce šikanují! No ale protože prostě jsem, tak jsem si začala psát deník. Včera, 20. listopadu, mi přišel dopis z kouzelnické školy Melody of Magic, zkráceně jí studenti říkají MoM, že by mě tam chtěli. No, takhle přesně to tam nebylo, ale prostě jsem přijatá! Máma, která zbožňuje Harryho Pottera, byla absolutně nadšená, objímala mě a tančila po pokoji. Táta zase nervoval, že to určitě píše jen nějaký pedofil, že se budu těšit, půjdu tam a pak… to dopadne špatně.

Domluvili se tedy, že mě tam pošlou, ale musím si vzít mobil a volat jim. Teď už jsem sbalená, jedu normálním vlakem na místo, kde je sraz nových studentů. Mám tam dorazit až zítra ráno, ale co! Stejně se těším, po srazu s námi prý půjdou nakoupit pomůcky… Já vím, vím, že to je taková divná verze přijetí na školu magie, ale co, když to bude vtip, tak to bude vtip, a já… Budu zase žít svůj normální život, nebudu Čarodějka Layla, ale budu zase Ta, co není normální. Ale jestli to vtip nebude… Budu Někdo. Budu Layla, Ta, která ovládá čáry. Už tady blekotám – teda respektive píšu – všechno možné, ale chci se „podělit“ o své pocity…

Na sobě mám bílou sukni po kolena, černé balerínky s mašličkami, černé tílko s nápisem Who? Me? a ve vlasech dvě bílé sponky. Vážně totálně nechápu, proč to sem píšu, koho zajímá, co mám na sobě, ale prostě chci z dneška pár hustě popsaných stránek. Měla bych jít spát, za chvíli je poledne a já v noci vůbec nespala. Zítra napíšu, co se bude dít… A všechno možné.