Libergoc – 2. kapitola

UPOZORNĚNÍ: V textu se nachází násilný prvek. Mariana se ošila. Ve vězení jí to bylo jedno, ale v Akademii jí její zraněná noha vadila. Znovu zkontrolovala obvaz kolem kotníku a nazula si boty. Pohlédla do zrcadla a lehce se usmála. Vlasy v culíku, černý rolák, černé kalhoty a černé kotníkové boty. Přesně tak to měla ráda. Připnula si hodinky a zkontrolovala, že dlouhé rukávy roláku zakrývají hlídací náramek, který jí měl ztížit případný útěk. Uchechtla se. Už večer zjistila, že náramek se dá bez problémů obejít. Vyšla z pokoje a vydala se na svou první hodinu. Studenti se za ní otáčeli, ale jí to bylo jedno. Do počítačové učebny vešla přesně se zvoněním. Pohledem přejela stojící studenty a ušklíbla se. „Dobré ráno. Sedněte si,“ řekla a přešla k počítači v čele...