Simirajský bojovník – 20. kapitola
Útěk Když se probudil, bylo už světlo. Slunce krásně svítilo a on poznal, že je něco kolem deváté hodiny. Měl hlad. Uvědomil si, že od té doby, co utekl, neměl skoro nic k jídlu. Jediná možnost, jak něco získat, byla jít se projít kousek do města a ukrást něco k jídlu. Vstal, protáhl se a zamířil k městu. Cesta byla krátká. Stejně musel jít opatrně a dávat si pozor, aby mu nebylo vidět do obličeje. Procházel ulicemi a nejdříve zjistil, kde je jaký stánek. Našel vetešníka, zbrojíře, ale také zelináře a pekaře. Zelinář se hádal s nějakou ženou o ceně velkého melounu, a tak měl čas prohlédnout si zboží. Po několikaminutovém okukování stačil ukrást pár švestek, jedno jablko a hrušku. Všechno si nastrkal do tašky přes rameno a zamířil o ulici dál k pekaři. Tam...
Tobě, příteli!
Můj starý, věrný příteli, já vím, že jsi zde! Každý jej máme, víme-li, že není dobře, ani zle… Vím, že přijdeš! A přesto, budu ráda? Ze stínu jednou vyjdeš, kde kryješ mi záda. Jednou a… Třeba tě uvítám jako přítele, zachránce! A vyjdeme vstříc tvé věčné hádance. Půjdu s tebou do neznámých krajů, já… Věřím, že ukážeš mi krásu mrtvých hájů.
You & I – cesta za snem
Noc a ticho. Nad údolím se právě stmívalo, když do tmy pomalu vkročily dvě osoby. Stále daleko na to, aby bylo rozeznatelné, kdo to je. Vynořovaly se pomalu do měsíčního světla, které protínalo i vzdálenější pražce kolejí. Jedna osoba vzpřímenou postavou podobna andělu. Anděl držel druhou postavu a oba se, ruku v ruce, pomalými kroky přibližovali. Šli po štěrkové cestě. „Bojím se, je tu tma. Nechci už jít dál,“ povídá menší osoba, společník anděla, nohy prošoupané až na kost, zakrvácené. Kapky dopadaly na štěrk na cestě. Sklonil se a zlehka se dotkl naštípnutého kamene a pohlédl na úlomky skály na zemi. Mírně se zachvěl a kapky krve se vpily do částeček kůže. „Musíme jít. Musíš to vidět. Chci, abys byl se mnou. Hledal jsem tě dlouho a teď tě...
Úvaha: Introverti
Introvertní kouzelníci to mají v životě hodně těžké. Narozdíl od extrovertů jsou introverti tišší, málomluvní, radši osamocení a se strachem z lidí. Nejlépe jim je v soukromí s knihou v ruce. To ale většina ostatních nikdy nepochopí. Za každou cenu se budou snažit dotyčného introverta předělat. Tahat ho na společenské akce, na týmové sporty… nebo se ho pokoušet seznamovat! To je asi to nejhorší. Myslí si, že jste nesvéprávní a nedokážete si najít přítele? Možná ano, ale to individuum, co vám vyberou oni – hrůza a děs. Introvert prostě musí neustále bojovat s okolím i sám se sebou. Někteří z nás se naučili dobře přetvařovat. Ve společnosti nasadí masku, kterou chtějí všichni vidět, a sundávají ji až v soukromí. Pak je tu druhá skupina. Ta se...
Těžký život II
Jeho stavba se otřásla. Byl to přesně ten otřes, na který celou tu dobu čekal. Zaostřil pohled svých očí na bytost, na kterou čekal již několik hodin. Byla zachycena kousek od středu jeho stavby. Bytost sebou neustále škubala. Snažila se vymanit z pout, do kterých se chytila. Bohužel, čím více sebou škubala, tím více se zamotávala. Ta bytost se snažila ze všech svých sil, ale beznadějně. Kdyby uměla mluvit, řvala by něco ve smyslu „Pomoc!“ nebo „Pusťte mě!“, ale mluvit neuměla. Jediné, co se ozývalo, byl bzukot. Vyděšený bzukot. Pohnul se – směrem k té bytosti. Udělal krok. Bytost si toho všimla a začala sebou škubat ještě více. Věděla, co ji čeká. Udělal druhý krok. Ač se stavba otřásala kvůli bytosti, jež uvěznila, on se na ní...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
