Zlomili mi hůlku
Sedím v klidu na zahradě, ruce v kapsách, kotlík v hlavě. S kouzly poradím si hravě, přišla nuda, je po zábavě. Vedle bydlí stará vdova, velký barák, moly chová. Zlomili mi hůlku, znova. cítím se jak bez domova. Je to pro mne moc zlá doba, co to vidím? Hele, sova! Letí přímo do domova, nevidí mne, i když volám.
Simirajský bojovník – 15. kapitola
Záchrana Nate se vzbudil ještě za tmy. Všude bylo mokro, oheň už dávno dohořel. Pokusil se ho znovu rozdělat a opéct si k snídani zbývající kus masa. Dřevo bylo ale mokré, a tak nad tím strávil víc času, než původně zamýšlel. Konečně dřevo chytilo. Maso si položil na dva klacíky nad oheň. Byl to takový primitivní gril. Zatímco se maso opékalo, snažil se vymyslet, co bude dělat dál. Věděl, na jakou stranu se armáda vydala, ale netušil, co se s ní stalo. Měl už pět dní zpoždění. Armáda mohla být už klidně rozprášena a nepřátelé na cestě k hlavnímu městu. Jeho největším problémem bylo, že neměl žádného koně, a tak se jeho rychlost cestování výrazně zpomalila. Po snídani si sbalil svých pár švestek a vydal se směrem, odkud přišel. Na cestě byl už druhý den. Za tu...