Valentýnka od Ines Cros Palantýr

Věnováno mému neznámému, který jednou přijde.

Jdu sama životem a čekám, až se jednou objevíš.
Valentýnkou už jsi obdarovaný a ani to nevíš.
Však až Tě prvně uvidím a z davu zůstaneš Ty sám,
to Ty mě zrakem pohladíš a já se zastavím a uvidím Tě tam.

Než budu láskou tvojí, touhy Tě jinam ponesou,
než budeš láskou mojí, mé srdce bude studnou zamčenou.
Já budu toužit tvým chlebem se stát
a ty začneš svůj život touhou po mě naplňovat.

Stanu se vodou pro Tvou touhu lačnou,
ty budeš mým chlebem pro lásku věčnou.
Až poznáš pravdu, která nezmění Tě,
já Ti otevřu srdce s důvěrou jako dítě.

Už nebudu toužit z nebe krást
tu krásu hvězd a jejich jasnou zář.
Budeme spolu hledět do nebe
a až spadne hvězda, tak Tvým přáním bude mi svůj život dát
i já si budu přát Ti svůj život cele darovat.

Dotýkej se mě hlasem
a říkej mi pravdu, kterou jsi přijal,
nechci už žít lživým slovem.
Ať by všichni říkali, že tohle láska nedělá,
já věřím, že pravda je ta jediná,
pro lásku životodárná.

Dotýkej se mě pohledem
a v mých očích se jiskry roztančí.
Miluj můj úsměv
a ten úsměv v mých očích
už nebude patřit jinému
a věř, že to nikdy neskončí.

Jak už se těším, až tě prvně uvidím,
budu už toužit po tom, co všechno prožijem,
ale zatím můžu jenom snít a básnit
a krmit srdce nadějí na lásku, která přijde snad příští den.