Princova růže

Jednoho dne při východu slunce
přišla jsem, ani nevím odkud.
Parádila jsem se a krášlila
dřív, než jsem tě potkala.

Abys až mě uvidíš, až mě jenom poznáš,
aby ses mi celý dal.

Už tehdy jsem tě potřebovala,
abys mě chránil. Protože jenom ve tvé dlani
jsem mohla najít teplo, abych mohla kvést.
Kvést jenom pro Tebe a jenom Tvojí být.

Pamatuji si ten den, kdy jsem se vzbudila
a vedle mě jsi byl ty. Styděla jsem se.
A cítila se hloupě.
A dnes tomu sama nerozumím.

Proč jsem tě vlastní pýchou zranila a omlouvám se.
Omlouvám se za to, že jsem lhala, za to, že jsem ti křivdila.
A dnes už není důležité, že jsem tě milovala,
že jsi pro mě byl vším, v co jsem věřila.

Odejdi v poklidu. Nechej mě tu.
Nechej mě tu samotnou.
Protože si to zasloužím.
Jdi a buď šťastný.
A kdyby se ti někdy stalo něco zlého, tak se vrať!
Já budu čekat.
Omlouvám se ti za to všechno, neuměla jsem to jinak.
Prosím, teď už jdi. Nechci, abys viděl, jak pláču.
A až budeš daleko, tak o jednu
věc Tě jenom prosím.
Pamatuj hledě na hvězdy: Miluji Tě!