Lyrika a smutek


Dívka kráčí po chodníku,
boty v ruce sevřené,
balancuje po patníku,
paže jemně zjizvené.
Přemýšlí o svém životě,
který nemá smysl,
náhle spatří malé kotě,
upře na něj mysl.
Kotě leží schoulené
jak nejkrásnější klubko,
oči stále zavřené,
svítí na něj slunko.
Pohne se a stále sní,
sní svůj krásný sen,
děvče smýšlí, co jen smí,
snad pohladit jej jen.
Dotkne se jemné srsti,
křehké jako pírko,
cítí vůni vonné masti
a opráší mu smítko.
Zdvihne kotě,
hladí jej
a poprvé v životě
šťastná trošku je jen.

2 komentáře

  1. Bilkis Blight
    Lis 14, 2012

    – Je to takové snové. A lehké. A oceňuji to, že štěstí, nebo aspoň jeho kousíček, bylo nalezeno v něčem úplně obyčejném, v něčem běžném. Velmi pěkná práce.
    Za redakci SS
    Bilkis Blight

  2. redakce SS
    Lis 19, 2012

    Trošičku – školácké rýmy zdá se, leč báseň tato nepostrádá logiku ani cit.
    Pěkné, pěkné
    Za redakci SS
    Darkness deStination

Odeslat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *