Sebevražda

Dost toho všeho mám,

tohle že mi chystal osud sám?

Tomu vůbec nechci věřit,

nikdy víc to nechci zažít!

Prý mám štěstí ve hře,

ale neštěstí v lásce.

Jak mám šťastná být

kvůli vyhrané sázce?

Nevěřím, že slunce vyjde znova,

proto poslouchej tahle moje slova:

Nechci dál už na světě být,

nestojí mi to za to dál žít.

Proto ti teď sbohem říkám,

nechci jít s tebou, už nikam.

A na ty tvoje otázky:“No tak, že by?“

Odpovím: „Sejdeme se v nebi!“

Dost, už končím!

Nepřesvědčíš mě ničím.

Končím tohle utrpení,

snad to leccos změní.

Skáču,

kolem tma.

Přitom pláču,

proč jsem byla tak protivná?

Vrátit to nejde,

dolů padám.

Co na tom sejde,

vždyť se znám.

Při mém štěstí opravdu umřu,

teď si jedině závěť rychle psát můžu.

Změnila jsem názor,

čas vrátit nejde.

Příště dám si pozor,

snad mi rozum do života vejde.