U potoka
Pojí se krásný tvor.
Co zbude z jeho života,
Když odejde za obzor?
To není horizont, co jeho život skončí,
Mladý střelec kopím v ruce točí.
Nač chystá se mladík nesoucí v ruce kopí,
Tohoto tvora již nic nespasí.
Co to děláš, ptá se svědomí mladého střelce,
Přece bys nezabil tak krásného jednorožce.
Musí, odpovídá, musí být skolen,
Otec by nebyl říkáš spokojen.
Můj první úkol zdá se být nesplnitelný,
Vždyť ten tvůj je skoro nenahraditelný.
Nemohu jinak, bez splnění úkolu
Se ani domů vrátit nemohu.
Překrásný tvor smutnýma očima na něj hledí,
Ne, nedívej se na mne tak, já vím, že to bolí,
Když ukončit život tvůj má někdo jiný než smrt,
Která přirozeně přichází a odchází přes celý svět skrz.
Střelec natáhne se s kopím do výšky,
Ruka padá, přímo do srdce se kopí zabodne.
Oči jednorožce pomalu zalévají slzy,
Konec překrásného života, nastane.