Podzimní

Třetí z příspěvků do Li Shang-yinova šílenství.

Téma: podzim.

Autor: Cerridwen Lowra Antares


Vrásky na tváři,

bodláčí v polštáři,

a listí, pomuchlané krytí,

na zemi se válí, slunce ledově svítí.

Pestrobarevnost okamžiku,

mizí, chřadne, bláznivá,

réva vine se kol otazníku,

zda oheň v nás fakt dohořívá.

Brodíme se v závěji,

v závěji z bahna a břečky,

držíme se za ruce, mlčky,

v dešti topíme naději.

Na sebe se nedíváme, raději,

smáli bychom se bez ustání,

jak čas nás rychle dohání,

utíkáme bez přestání,

jak ten vítr, jak ta doba.

A když padající rudá záře

zahřeje nám mrazem tváře,

vyprchá z nás všechna zloba,

to zima nás potichu volá

hlasem pohřebním.

Raděj podzimu odpustíme,

že vzal nám to, na čem lpíme,

a ten kaštan z parku z rána,

schováme si do bezpečí,

tam, kde mraky duše brečí,

když podzim rozrývá muka dávná,

z dob, kdy listí bylo barevnější

a déšť teplejší a lehčí.

Ve starém kabátě na dřevěné lavičce,

s kelímkem burčáku ve zkroucené ručičce,

s vědomím, že podzim má tolik krás,

že nenajdeme je, ani když ho prožijeme zas a zas…

Post Views: 169
Autor : dne 10/11/2010 | 2010/11 Li Shang-yinovo šílenství | 0 komentářů

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *