Pravý přítel

Jen pravý přítel dá se všanc…Jen pravý přítel dá se všanc když přijde svízel a ztrácíš glanc. Ruku ti podá když nemůžeš vstát své srdce dá když cítíš se sám. Rozesměje tě a potěší když smutně ti je také tě utěší když bolest se v tobě skryje. Řekne ti že nesmíš to vzdát když život ránu chce ti dát vždycky pomůže ti útěchu najdeš v jeho obětí. Pravý přítel dobře tě zná kus tvého srdce má a ty kus jeho duše máš vždyť za něj i ty ruku do ohně dáš. Redakční úpravy provedla Janel...

Autor : dne 01/26/2010 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Prší

Někdy má člověk pocit, že všechno skončilo… Stačí ale i nepatrný záblesk naděje a každý je schopen odsunout bolest, beznaděj a žal a jít dál. A nakonec si možná uvědomí, že život občas prostě kope každého a to není nic, co by ho mělo zlomit… Po nahých ramenou ti stékají chladné provazce deště. Už je ani nevnímáš. Několik dnů pro tebe pořád jenom prší. Zachvěješ se a obejmeš se rukama. Po zádech ti přejíždějí drobné jehličky mrazu, ale ty to nevnímáš, daleko větší zima tě zachvacuje někde uvnitř. Tam v tom prázdném místě, kde by podle básníků měla být duše! Ledové záchvěvy tě prostupují až do morku kostí a ty víš, že už pro tebe nikdy nevysvitne slunce. Temné šedé mraky ho zakryly a nehodlají odejít. Tohle léto je zatracené a ty s ním! Cítíš, jak dřevo...

Autor : dne 01/26/2010 | Psychologické | 0 komentářů