Letmý polibek I.
Příspěvek ze soutěže Drabble. Znali se od malička. Byli přáteli z dětských let. A teď se s ní přišel rozloučit. „Marleně už jsi to řekl?“ zeptala se. Vždycky do něj byla tak trochu zamilovaná. „Předevčírem,“ odpověděl klidným, bezstarostným tónem. „Bude mi chybět.“ Nikdy se neodvážila mu to říct. Když se zamiloval do jiné, zlomilo jí to srdce. Ale přáteli zůstali i nadále. Ležel na zemi, hlavu v jejím klíně. Najednou se posadil. „A ty taky,“ řekl a lehce ji líbnul na tvář. Odtáhl se a rty mu rozvlnil laskavý úsměv. V ten okamžik jí všechno došlo. Věděl to. Vždycky. Vždyť se znali od malička. Redakční úpravy provedla Janel...
Vzpomínka na mě – III.
Zapomněla jsem Jo říct, že s námi jede také Amanda. Ta skutečnost ji nijak nevyvedla z konceptu. Možná měla se svou sestřenicí málo společného, ale očividné nepřátelství mezi nimi rozhodně nepanovalo. Jo se vsoukala na zadní sedadlo ke mně a pamětliva svého vztahu vůči mužům a Jimmymu jadrně pronesla: „Co jsi koupil Velké Jane k narozeninám, Nádivo?“ Jimmy se zamračil. Mračil se vlastně od té doby, co jsme nastoupili do auta. „Proč nemůžeš jednou oslovovat lidi jejich skutečným jménem?“ zeptal se. „V pořádku, Jimmy,“ zašklebila se Jo. „Co jsi koupil Jane k narozeninám?“ „Náušnice,“ zahuhlal. Sešlápl plynový pedál až k podlaze a auto se rozletělo ulicí. „Co?“ zeptala jsem se ohromeně....