Kapitola II. – Začátek problémů

Během noci se nic nestalo a hned poté, co pokryly zemi první ranní paprsky, jsme se všichni probudili. Museli jsme si postavit domy, opevnění a zasít, abychom přečkali zimu. Jen co jsme se všichni probrali, začali jsme pracovat. Každý nemohl bydlet ve vlastním domě, a tak jsem byl nucen vždy dva k sobě přidělit. Většinou muže a ženu. Všichni chvilku remcali, ale pak jsem jim vysvětlil, že jinak to nejde, a všichni se rozešli pracovat. Já jsem dostal Leu. A hned jsme se pustili do práce. Nejdříve jsem musel vykopat jakési základy a zasadit hlavní trámy. Lea mezitím brousila trámy a stavěla plot. K odpoledni jsme měli hotovou kostru domu a Lea připravila zahrádku. Už stačilo, aby na ní něco rostlo. Po menším obědě jsem se zase pustil do práce. Nejdůležitější bylo,...

2. kapitola

Od té doby uplynuly necelé dva měsíce. Laurë měla za úkol vydat se do lidského světa, i když neměla vůbec ponětí, kde přesně je. Ještě teď si pamatuje slova svého učitele: „…musíš se vydat do lidského světa a najít tu mapu. A nezapomeň! První člověk, kterého potkáš, bude zároveň i ta nejdůležitější osoba v tvém životě.“ Ano…nezapomene. Jenže jak má hledat člověka, když neví, kde je? Šla tam, kam ji nohy zavedly, a než se nadála, stála na pokraji pro ni neznámého údolí. Chvilku se nejistě rozhlížela, ale pak přece jenom došla k závěru, že pokud tu bude pořád takhle stát, nikdy lidský svět nenajde. Vydala se po mýtince dolů a na zádech měla svoji brašnu, ve které měla ty nejdůležitější věci, co na cestu potřebuje. Cesta, ač se to Laurë...