Černá svatba
Černou růži mi přinesl Svatební šaty na stůl položil Veškerou naději s sebou odnesl Karty osudu přede mnou vyložil Stál tam s tváří kamennou Černé oči se touhou chvěly Čekal, jestli snad dovedou Co všechno říci by chtěly Odvracím hlavu a ruce spínám Dřevěný křížek prosím tiše Svobodu sobě navždy stínám Ona smlouvu s ďáblem píše Černý závoj mi přes hlavu dává Jeho paže tisknou mé tělo Kde hříchy a nevěra spává Tam dostat by mě tolik chtělo Nestvůry oči rudě planou Zuby co skously rudý ret Z něj kapky na zem líně kanou A srdce hluché jak tvrdý led Naposledy v prosbách svírám kříž Dřív než nás sváže docela Snad nevzbudím se už nikdy víc Tam kde modlitba dávno dozněla Redakční úpravy provedla Janel...
Nerovný spor
Přely se jednou smrt a naděje Stály tam v tichu proti sobě Která z nich lidstvu prospěje Ulehčí v dnešní době Přely se dlouze a bez oddechu Slepé, němé a svázané Snad pro sebe a pro potěchu Pro životy dávno prohrané Naděje, ty čistá panno bláhová Co škodíš sama sobě Smrt si tě k náhrobku přiková Sejde se s tebou v hrobě Padala slova a myšlenky Soudily všechny bez rozdílu Bláznivé hloupé domněnky Co přispěly ke zkázy dílu Komu pomůže jednou která z vás? Až lidstvo citů zbaví se docela Smrt stane se jednou z nás A naděje? Ta již dávno vymřela Redakční úpravy provedla Janel...