1. kapitola: Cizí jméno
„Ach jo,“ postěžoval si Alex. „To je nuda.“
Ležel ve svém pokoji a strašně se nudil, protože měl domácí vězení. Byl tam kvůli jedné věci. Věci, které nerozuměl.
Byl zrovna na obědě s rodiči a se sestrou. Měli zrovna řízky, což byl u nich sváteční oběd.
„Tak jak bylo ve škole?“ zeptala se ho matka Elena.
„Docela dobrý.“
„Přišel ti dopis z nějaké školy,“ promluvil jeho otec Jirka.
„To bude z nějaké střední, kam jsem posílal přihlášku,“ odpověděl Alex. „Můžu ho dostat?“
Jeho rodiče se na sebe znepokojeně podívali.
„No, víš, mi ti něco neřekli,“ promluvila Elena.
„Sáro, běž do svého pokoje,“ poprosil ji otec.
„Ale proč?“ protestovala Sára.
„Prostě to udělej,“ podíval se na ni přísně. A tak Sára odešla s různými narážkami.
„No, ty nejsi Alex Prorok,“ začala Elena. „Ale Alexander Sen. Tvoje mamka byla moje nejlepší kamarádka a když ti byly 2 roky, tak se tvým rodičům stala strašná věc. My tě pak adoptovali.“
„A co se jim stalo?“
„To ti říct nemůžu,“ řekla Elena. „Protože to sama nevím. Něco jsem zaslechla, ale jinak nic nevím.“
„A co víš?“
„Já bych o tom teď radši nemluvil,“ řekl Jirka.
„Mně je jedno, jestli ty o tom chceš mluvit nebo ne,“ rozčílil se Alex. Byl tak naštvaný, že se kolem všechno začalo klepat a skla na zarámovaných fotografiích začala praskat.
„To už by stačilo,“ zařval Jirka.
„Co jsem provedl?“ zděsil se Alex.
„O tom si promluvíme později,“ řekl Jirka a odvedl ho do jeho pokoje. „A tady zůstaneš, dokud nevychladneš.“
Co jsem provedl? A proč mi nechtějí říct, co se stalo s rodiči? pomyslel si.
Redakční úpravy provedla Alisma Bailly Fisto.