O Hakeiře

Pohádka se šťastným koncem. V dávných dobách v předaleké Arábii žil jeden starý muž jménem Sarim. Celé dny strávil ve středu tamějšího města, kde se rozléhal obrovský trh se vším možným – ale i nemožným. Prodával léčivé a kouzelné kameny. Byl už starý, a tak mu občas s obchodem pomáhala jeho mladá dcera. Jmenovala se Hakeira a byla známá svou nevídanou krásou. Měla dlouhé divoce se vlnící vlasy havraní barvy a kolem krku jí visel tyrkysově modrý kámen na provázku. Mnoho mladíků se sjíždělo z celé země, jen aby se na ni podívali nebo ji rovnou požádali o ruku. Dívka však každého nápadníka odmítala, chtěla zůstat se svým otcem a pomáhat mu. Jednou na trh přijel i mocný princ tehdejší říše, podívat se, co nového by si mohl koupit. Kroky jeho koně zavítaly i k...

Peklo

Adrianet le Ros „Co se to děje?!“ ,,Všichni tady umřeme!!“ ,,Pomozte nám někdo!!!“ Zmatené výkřiky osamělých lidí v beznaději mi zacpávaly ušní bubínky. Kráčela jsem mezi troskami všeho a všech a nechápala jsem, jak se to mohlo stát. Kde jsem udělala chybu? Vypadalo to, že všechno zvládám… Nebyla jsem schopná myslet… Prázdno… Mé tělo ušpiněné od krve jiných se chvělo a vypovídalo službu rozumu. Na ušpiněných tvářích se mi mísil pot, prach, krev a slzy. Co jsem to proboha udělala…………..?Kap… Prázdno… kap… bolí mě hlava… kap… proč? Další kapka spadla přímo na mé čelo. Nasála jsme do plic vlhký vzduch a zamrkala očními víčky. Byla asi ještě tma, konečně bych mohla přijít...

Šátek klauna Juana

Rachel Alessia Eaudejoi Znáte ten fascinující příběh, který vypraví o jednom šátku, který patřil věčně smutnému klaunovi Juanovi? Příběh, který vypráví dlouhou pouť jednoho hedvábného šátku, který díky náhodám putuje z jednoho majitele na druhého, šátek, který se dostane až na moře a ještě dál… Psal se rok 1986. Ve francouzském Versailles toho večera bylo cítit ve vzduchu vzrušení. Dnes večer se většina rodin s dětmi těšila do cirkusu Fantastico. Kdo by se netěšil, když je Fantastico ten největší a nejslavnější cirkus v Francii. Každou chvilku to už mělo začít. Ale…?Z jednoho malého přívěsu, který stál osaměle od ostatních, se ozýval pláč. Uvnitř seděl na zemi věčně smutný klaun Juan a usedavě vzlykal do velkého hedvábného šátku. Byl to moc pěkný...

Šátek

Raven Whiteová Bylo deštivé poledne, nebo snad odpoledne, zrovna takové utahané a ušmudlané, jako odpoledne středeční. V jednom malém kadeřnictví za recepcí se nad knížkou krčila mladá dívka s černými, očividně barvenými dlouhými vlasy s extravagantním sestřihem. O kousek dál postával její kolega a kouřil cigaretu ven z okna, ale přesto dovnitř uteklo pár obláčků šedého dýmu.„Nechceš toho nechat?“ zeptala se otráveně dívka a zaklapla knihu a trochu se z kouře zakuckala. „Ale jo,“ típnul cigaretu tázaný, „ale co za to?“ „Nic, víš přece, že kouřit je tu zakázaný. Díky mně nedostaneš pokutu. Ale můžem si třeba povídat…“ pokrčila rameny dívka. „Ale Niko, není to málo?“ usmál se její společník a zády se...

Záhadné zjevení

Petronie Smith V některých malých vesnicích se traduje, že mají svá vlastní strašidla, duchařské povídky a tajemné záhady. A já bych vám chtěla vyprávět právě jednu takovou báchorku, která se možná stala a možná ne, záleží jen na člověku jestli jí bude věřit nebo ji bude pokládat za snůšku nesmyslů a pouhých lží.Tak tedy, náš příběh se měl odehrát za jedné prosincové noci. Sníh se snášel k zemi v hustých závějích, venku mrzlo jen to praštělo, mráz maloval na okna krásné obrazy a právě v této chvíli se vracel domů jistý mladík. Měl za sebou úspěšný den, takž si vesele pohvizdoval a vůbec nedbal na krutou zimu. K vyhřátému domečku to měl ještě kus do kopce, takže přidal do kroku, aby cestu ušel co možná nejdřív. Strašně toužil povědět rodičům, co skvělého se mu...