Moudrost – Moudrý duch
Muzikál z pera Cesmíny Hardy. -*- Studentka v modré uniformě sedí před hradem, kolem sebe má rozházené pergameny a ptá se sebe samotné: „Jak tohle zvládnout? Musím s tím pohnout. Kde motivaci vzít? Co se bude dít? Nabrala jsem si toho moc, už se stmívá, brzy bude noc. Mám to snad hned vzdát? Kdo mi může radu dát?“ Po obloze se mihne stín, velká křídla listí rozhází, na strom usedá pták. Studentka na něj hledí: „Pták je to obrovitý, druhem je neurčitý. Jako bych zaostřit nedokázala, sova či havran, jen se tázala.“ Pták zamáchal křídly a zazpívá tajemným hlasem: „Jsem duch Havraspáru, překroč tohoto světa čáru, odpovědi na otázky nalezni, s moudrostí a láskou souzni.“ Studentka svěsí ramena a smutně se ptá: „Nevím, co udělat? Čemu se mám oddat? Jsem asi bezradná,...
Cudnost
Z pera Mintaky Orionis. -*- Matylda, moje první velká láska, ta byla ještě ze starý školy. Žádný voblečení, který víc odkrývá, než zahaluje, žádný vyzývavý pohledy. Ale měla jiskru v oku a uměla se usmát jako málokterá. Taky uměla mlčet, když bylo potřeba. Ale taky dokázala moudře a klidně mluvit, když to situace žádala. Rád na ni vzpomínám. Nápadníků měla tucty, ale nevdala se. V osmnácti vstoupila do kláštera. Nikdy jsem nepochopil proč. Rodina na ni nenaléhala, bylo to její rozhodnutí. Starala se o chudáky. Zemřela po válce na tyfus. Byla to nejkrásnější jeptiška, kterou jsem znal. Uměla být veselá a pokaždý byla dobře...
Lenost – Bohatý povaleč
Z pera Indris Elwinor. -*- Nicolas si svlékl honosný kabát a labužnicky se natáhl na pohovce. „To byl zase skvělý večírek. Lady Moorová má čich na skvělou společnost. Možná jen to pohoštění mohlo být trochu lepší.“ Z opačné strany místnosti vzhlédl jeho spolubydlící od novin a zaškaredil se. „Měl by ses konečně věnovat nějaké práci, ne jen pořád chodit po večírcích. Dospěj už konečně.“ Nicolas se zasmál. Proč by měl něco dělat? Nemusel. Otec mu vyplácel štědrou rentu. A co by měl vlastně dělat? Provoz továrny ho nezajímal, na univerzitě se nudil. Bylo krásné být bohatý a jen se poflakovat. Kdyby tak tušil, co...
Naděje
Muzikál z pera Cally Torové. -*- Na jeviště vběhne Loki a hned za ním Thor s kladivem v ruce a ohání se jím po Lokim. Loki se zašklebí: Bratříčku, to je tak, věř mi. Thor rozzlobeně: Jak?! Thor přehodí kladivo z ruky do ruky a znovu si přeměří Lokiho. Loki: Jsem tak trochu mi poradila Freya, neměj strach, tebe se to netýká. Třeba tě z toho ani neomeje, přestože se tě to nedotýká. Thor: Zajímalo by mě, cos to zase vymyslel. Jeviště se změní, uprostřed stojí Freya a před ní Loki. Loki: Tak co tomu říkáš? Líbí se ti má úmluva? Není nijak náročná. Freya se na chvíli zamyslí, ale později kývne: Ano, pomůžu ti. Tohle bude ta nejlepší Thorova oslava, jakou kdy kdo v našem kraji slavil. Jeviště se zase mění, vidíme Freyu, která věší girlandy. Loki nese na stůl pečené...
Cudnost
Z pera Emy Talia. -*- Zahalená, tak čistá, až zrak přecházel. V hladině pod mostem se leskne její odraz neposkvrněnosti. Zlatý plášť, protkaný stříbrnými nitěmi pokory a něhy se leskl v západu slunce. Okolo jako svatozář do dáli svítila mravnost, nevinnost a ušlechtilost. Cudnost se klidně procházela po mostě a v ruce držela náruč překrásných lilií. Tu však začaly drobné plátky květů pomalu vadnout a opadávat. Sotva se okvětní lístky dotkly studené kamenné dlažby mostu, zčernaly. Prošlo tudy Smilstvo. A přesně v místě, kde se setkaly, se v mostě udělá velká díra. Cudnost jí propadne a bezmocně se nechá pohltit studenou vodou řeky. Příliš...
Trpělivost
Z pera Eame Vórimar. -*- Jistě každý znáte přísloví: „Trpělivost růže přináší.“ Jinak tomu nebylo ani u dvou děvčat, o kterých vám dnes povím. Obě děvčátka byla sama, a chtěla si najít milého. První děvčátko bylo půl roku samo a připadalo mu to jako věčnost. Proto, když se objevil mládenec, který o ni zájem projevil, hned do vztahu šlo. Bohužel to po krátké době skončilo. Zatímco druhé děvčátko chtělo opravdu stálý vztah, a tak se snažilo chlapce nejprve pořádně poznat. První děvčátko se mu smálo, že střídá chlapce jak ponožky. Ovšem díky tomu, že bylo trpělivé, po nějaké době našlo své štěstí s krásným mládencem.
Podvod – U Anděla XVIII.
Z pera Connora Iana McBrownniese. -*- Stačilo sáhnout pod postel a jako kouzlem vytáhnout připravenou smlouvu se jménem hostinské. Slíbil jsem si, že hostinec bude můj a taky tomu tak bude. Chybí už jenom podpis.Vytáhl jsem brko a mírně Sally bodl, bylo třeba „inkoustu“.Mírné bodnutí Sally rázem probudilo a ta se začala vyptávat na to, co držím v ruce. Zkusil jsem na ni, že se jedná o smlouvu věrné lásky, ale tak jednoduché to nebylo. Začala ji pročítat a jakmile došla k řádku ohledně spolumajitelství hostince, začala vyvádět.Stačilo pouze pohrozit prozrazením jejího úletu a ihned se podepsala.Kdyby jenom přečetla to drobné...