Cudnost
Z pera Princess Star. -*- Když se Betty konečně zbavila té protivné povýšenosti, vyvstal problém nový. Již od začátku vztahu s Eduardem jí nedělalo žádný problém vodit se s ním za ruce. Naopak. Ale pak se jí jednoho dne Abiha zeptala: „Už jste si dali s Edou pusu?” Přepadla ji taková nervozita, že jí až svírala žaludek. Pusu? Proč na to dosud nepomyslela? Během pár týdnů bylo i na Eduardovi vidět, že už by Betty rád políbil. Nesmírně se styděla. Ještě si nikdy pusu s klukem nedala. Co když to nebude umět? Jak se ukázalo, obavy byly zbytečné. Její první pusa byla i Eduardova první.
Trpělivost
Z pera Nebelbracha Mechachy. -*- Bylo to strašné. Bolest cloumala celým jeho tělem. V uších mu zněl pískavý zvuk mučicího nástroje. Nesmím křičet! opakoval si a zatínal ruce do opěradla. Jsem v nacistickém vězení. Trýzní mě, abych prozradil ostatní členy naší odbojové organizace. Ale já jsem hrdina! Nic neprozradím! Nebudu ani sténat, nebudu prosit, zahanbím je svým statečným chováním! Najednou bylo ticho. Bolest pominula. „Výborně. Vím, že to bylo utrpení, ale snášel jsi je trpělivě. Díky tomu, že ses nehýbal, jsme byli rychle hotovi. Teď už jenom dáme do toho vyvrtaného zubu plombu, to vůbec bolet nebude, a máš to za sebou.“ Blaženě se...
Moudrost – Moudrý duch
Muzikál z pera Cesmíny Hardy. -*- Studentka v modré uniformě sedí před hradem, kolem sebe má rozházené pergameny a ptá se sebe samotné: „Jak tohle zvládnout? Musím s tím pohnout. Kde motivaci vzít? Co se bude dít? Nabrala jsem si toho moc, už se stmívá, brzy bude noc. Mám to snad hned vzdát? Kdo mi může radu dát?“ Po obloze se mihne stín, velká křídla listí rozhází, na strom usedá pták. Studentka na něj hledí: „Pták je to obrovitý, druhem je neurčitý. Jako bych zaostřit nedokázala, sova či havran, jen se tázala.“ Pták zamáchal křídly a zazpívá tajemným hlasem: „Jsem duch Havraspáru, překroč tohoto světa čáru, odpovědi na otázky nalezni, s moudrostí a láskou souzni.“ Studentka svěsí ramena a smutně se ptá: „Nevím, co udělat? Čemu se mám oddat? Jsem asi bezradná,...
Cudnost
Z pera Mintaky Orionis. -*- Matylda, moje první velká láska, ta byla ještě ze starý školy. Žádný voblečení, který víc odkrývá, než zahaluje, žádný vyzývavý pohledy. Ale měla jiskru v oku a uměla se usmát jako málokterá. Taky uměla mlčet, když bylo potřeba. Ale taky dokázala moudře a klidně mluvit, když to situace žádala. Rád na ni vzpomínám. Nápadníků měla tucty, ale nevdala se. V osmnácti vstoupila do kláštera. Nikdy jsem nepochopil proč. Rodina na ni nenaléhala, bylo to její rozhodnutí. Starala se o chudáky. Zemřela po válce na tyfus. Byla to nejkrásnější jeptiška, kterou jsem znal. Uměla být veselá a pokaždý byla dobře...
Lenost – Bohatý povaleč
Z pera Indris Elwinor. -*- Nicolas si svlékl honosný kabát a labužnicky se natáhl na pohovce. „To byl zase skvělý večírek. Lady Moorová má čich na skvělou společnost. Možná jen to pohoštění mohlo být trochu lepší.“ Z opačné strany místnosti vzhlédl jeho spolubydlící od novin a zaškaredil se. „Měl by ses konečně věnovat nějaké práci, ne jen pořád chodit po večírcích. Dospěj už konečně.“ Nicolas se zasmál. Proč by měl něco dělat? Nemusel. Otec mu vyplácel štědrou rentu. A co by měl vlastně dělat? Provoz továrny ho nezajímal, na univerzitě se nudil. Bylo krásné být bohatý a jen se poflakovat. Kdyby tak tušil, co...
Naděje
Muzikál z pera Cally Torové. -*- Na jeviště vběhne Loki a hned za ním Thor s kladivem v ruce a ohání se jím po Lokim. Loki se zašklebí: Bratříčku, to je tak, věř mi. Thor rozzlobeně: Jak?! Thor přehodí kladivo z ruky do ruky a znovu si přeměří Lokiho. Loki: Jsem tak trochu mi poradila Freya, neměj strach, tebe se to netýká. Třeba tě z toho ani neomeje, přestože se tě to nedotýká. Thor: Zajímalo by mě, cos to zase vymyslel. Jeviště se změní, uprostřed stojí Freya a před ní Loki. Loki: Tak co tomu říkáš? Líbí se ti má úmluva? Není nijak náročná. Freya se na chvíli zamyslí, ale později kývne: Ano, pomůžu ti. Tohle bude ta nejlepší Thorova oslava, jakou kdy kdo v našem kraji slavil. Jeviště se zase mění, vidíme Freyu, která věší girlandy. Loki nese na stůl pečené...
Cudnost
Z pera Emy Talia. -*- Zahalená, tak čistá, až zrak přecházel. V hladině pod mostem se leskne její odraz neposkvrněnosti. Zlatý plášť, protkaný stříbrnými nitěmi pokory a něhy se leskl v západu slunce. Okolo jako svatozář do dáli svítila mravnost, nevinnost a ušlechtilost. Cudnost se klidně procházela po mostě a v ruce držela náruč překrásných lilií. Tu však začaly drobné plátky květů pomalu vadnout a opadávat. Sotva se okvětní lístky dotkly studené kamenné dlažby mostu, zčernaly. Prošlo tudy Smilstvo. A přesně v místě, kde se setkaly, se v mostě udělá velká díra. Cudnost jí propadne a bezmocně se nechá pohltit studenou vodou řeky. Příliš...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
