Lenost
Z pera Mintaky Orionis. -*- Hana měla snové dětství, aspoň tak jsem si to vždy myslel. Nemusela doma vůbec pomáhat. Nemusela nic a měla všechno. Její rodiče byli výborně situovaní a dům se hemžil množstvím domácích skřítků. Hana měla čas jen na hraní. Tolik moje dětská vzpomínka. Teď jsem ji nedávno potkal znovu. Je z ní nafrněná nudná panička, co o nic nemá zájem a nic ji nebaví. Znuděně mluvila o svém obřím sídle i o svém manželovi. Když jsem se ji ptal, co dělá celé ty dny, bez uzardění mi řekla, že nejraději odpočívá a nedělá nic. A že na to má dostatek času.
Naděje – Doufám v návrat
Z pera Indris Elwinor. -*- Průvod se vydal na pomalou cestu do vnitrozemí. Kůň kráčel pomalu. Zaprvé proto, aby šetřil síly na další cestu, a pak také kvůli krávě, která se vlekla za vozem přivázaná narychlo je kusem provazu. Povoz byl plně naložený jejich nejdůležitějším majetkem. Jen tak tak, že se na kozlík vmáčkla Nanynka s babičkou. Ostatní museli jít pěšky. Maminka tiše plakala do kapesníku a bála se, co je ještě čeká. Dědeček ji konejšil. „Jednou se vrátíme. Vojáci tu nezůstanou napořád. Život v horách je tvrdý. Vzdají to a odtáhnou.“ „To jsou jen snové představy, dědo. Ale přála bych si, aby se naplnily.“
Střídmost
Muzikál z pera Klotyldy Malíkové. -*- Supermarket s plnými regály, před uličkami stojí tři reklamní stánečky, u každého z nich propagující osoba. Nabízející: Jen o kousek pojďte blíž, zážitek suňte výš, sušenky nové vám za málo korun dám. Anička: Děkuji vám převelice, sladkého však nechci více, trochu mám, která stačí, více chtít zlou věc značí. Nabízející: Ke mně jen přistupte hned, zlepšit svůj můžete vzhled. Anička: Děkuji vám, milý pane, stejný však vzhled můj zůstane. Nabízející: Dáma jste samozřejmě krásná, o tom tu hádka není žádná, zkrášlit však ještě více šlo by vaši tvář během krátké doby. Anička: Velce zní váš slib, jako mnoho chyb, které se žádoucí zdají. Navíc mou tvář lidi znají tak obyčejnou, zůstane stejnou. Nabízející: Jen pár svých chvil věnujte...
Víra
Z pera Eame Vórimar. -*- Byl Štědrý den a přípravy vrcholily. Všude voněly řízky, děti neposeděly a neustále se ptaly, kdy už přijde Ježíšek. Trpělivě jsem jim odpovídala, než jsem je zahnala koukat se na pohádky. Já si mezitím sedla k oknu a koukala, jak na zem dopadá sníh. Myšlenkami jsem byla u svého milého. Přála jsem si a věřila, že se ve zdraví vrátí a bude s námi trávit čas u Vánočního stromečku. Je voják a měl zrovna službu. S vírou, že přijde, jsem prostřela i pro něho a než zazvonil vánoční zvonek… Najednou se otevřely dveře… Byl to on. Tohle byly snové Vánoce.
Pýcha – U Anděla – XIX.
Z pera Connora Iana McBrownniesse. -*- Možná se to nezdá, ale ve vesnici žilo mnoho hříšníků. Jedním z nich byla i obchodníkova žena.Celé dny trávila u zrcadla, ve kterém se prohlížela a skláněla sama sobě poklony. Zbytek dne ztratila zkoušením různých kusů oblečení, které jí manžel přivezl z cest.Každou neděli vycházela z domu pečlivě upravená a se zrcátkem v ruce kráčela uličkami. O nikoho nezavadila ani letmým pohledem.Dokázala vyjmenovat své veškeré kladné vlastnosti a schopnosti, dokonce i ty, které neměla. Lidé jako ona si pak užívají své snové pasáže, kde jsou nejlepšími pod celým sluncem. Jenom si neuvědomují, že je nikdo nemá...
Láska – Příběh lásky
Muzikál z pera Indris Elwinor. -*- Ocitáme se v krásné zahradě středověkého hradu. Na lavičce sedí krásná dívka a vedle ní mladý muž. Drží se za ruce. Dívka má slzy na krajíčku. Agnes, dcera zámeckého pána: Ach milý můj, proč mě chceš opustit. Do veliké dálky se vypravit. Když před oltářem máme poklekat, Chceš křižácký šat oblékat? Filip, syn hraběte de Lenville: Musím splnit, co Bůh káže nám, Proto zde lásku svou zanechám. Však vrátím se nejdéle do tří let. Pak za ženu tě pojmu hned. Rytíř dívku políbí na ústa a bez dalších slov odchází. Dívka za ním hledí a pláče. Jsme v jedné z komnat hradu. V krbu hoří oheň a blízko něj sedí několik žen a vyšívají. Agnes: Již třetí rok se nachýlil, Co Filip se se mnou rozloučil. Abych správně čas počítala, Za každý den...
Statečnost
Z pera Cinexe Star. -*- Být statečný je velice složité. Naše hlava si musí uvědomit, že v určitých situacích jsme to jen my, kdo dokáže danou věc vyřešit, nebo dokonce zachránit. K tomuto cíli nám poté poslouží samotná statečnost, která má neuvěřitelnou sílu. V situaci, kdy nám o něco jde, tak musíme ukázat statečnost v plné síle. Musíme se tak zasnít a využít naše veškeré snové představy, co se nám promítnou v hlavě jako úspěch, aby ona statečnost byla opravdu silná a my tak dosáhli cíle. Je velice složité umět použít představu správně, ale pokud se nám to povede, budeme tak odměněni zaslouženým úspěšným vítězstvím.