Střídmost

Z pera Simelie Mallorny. -*- Už zase po roce, jsou tady Vánoce! Malý Billy už od rána vykukoval z okna, aby viděl zlaté prasátko. Celý den nejedl, přesně jak mu rodiče říkali a ač mu kručelo v bříšku, tak se nevzdával a držel se svého odhodlání ono prasátko vidět. Jenže čuníkovi se stále nechtělo ukázat. A ač to bylo takové snové jako každý rok, letos cítil, že je to jiné. Pomalu mu začínalo docházet, že prasátko neuvidí a ač mu to bylo trochu líto, sama tradice se mu líbila a tak ji dodržel jako minulý rok i ten předtím. A bude ji držet i dále.

Obžerství

Z pera Princess Star. -*- Druhý den po snové puse si Abiha s Betty zašly ke Třem košťatům. Betty se potřebovala vypovídat a Abiha chtěla všechno slyšet. Hned při vstupu do lokálu však zůstaly stát jako opařené. Naposledy tu byly asi před měsícem a jak bylo vidno na první pohled, madam Rosmerta od jejich poslední návštěvy přibrala alespoň deset kilo. Rozvalovala se za výčepem, před sebou spoustu talířů s nedojedenými dorty a klobásami. „Madam Rosmerto! Co se Vám stalo?” ptaly se dívky. „Co by se mi stalo? Prostě už kašlu na mužský a budu se jen přejídat.” „To zrovna,” odvětily kamarádky a došly za...

Pomluva

Muzikál z pera Nebelbracha Mechachy. -*- V levé části jeviště tančí s koštětem domácí skřítek Waka a uklízí pokoj Waka: Kouzelníkům moc rád sloužím, po jiném nikdy netoužím, otroctví je pro mne ráj, čest mám jako samuraj. Umřel můj pán, nového chci, konkurs dělám této noci. Na pravé straně vystoupí, Wakou neviděni, domácí skřítek Kruka a čaroděj Čaroděj: Ten se umí otáčet. Kruko, nebudeš to mít jednoduché. Chceš-li u mě získat práci, musíš být lepší než Waka. Kruka: Pán to říká, protože o něm málo ví. Já bych mohl vyprávět. stepuje Uklízí on rád, to je teda fakt, chce však za to plat. Starý pán ho vyhnal, neb nic neudělal, když nedostal plat. Naše ostuda tenhle neruda, co chce dostat plat. Chce mít plný břich. Vyžeňte ho dřív, než bude chtít plat. Duet: Waka:...

Lenost

Z pera Mintaky Orionis. -*- Hana měla snové dětství, aspoň tak jsem si to vždy myslel. Nemusela doma vůbec pomáhat. Nemusela nic a měla všechno. Její rodiče byli výborně situovaní a dům se hemžil množstvím domácích skřítků. Hana měla čas jen na hraní. Tolik moje dětská vzpomínka. Teď jsem ji nedávno potkal znovu. Je z ní nafrněná nudná panička, co o nic nemá zájem a nic ji nebaví. Znuděně mluvila o svém obřím sídle i o svém manželovi. Když jsem se ji ptal, co dělá celé ty dny, bez uzardění mi řekla, že nejraději odpočívá a nedělá nic. A že na to má dostatek času.

Naděje – Doufám v návrat

Z pera Indris Elwinor. -*- Průvod se vydal na pomalou cestu do vnitrozemí. Kůň kráčel pomalu. Zaprvé proto, aby šetřil síly na další cestu, a pak také kvůli krávě, která se vlekla za vozem přivázaná narychlo je kusem provazu. Povoz byl plně naložený jejich nejdůležitějším majetkem. Jen tak tak, že se na kozlík vmáčkla Nanynka s babičkou. Ostatní museli jít pěšky. Maminka tiše plakala do kapesníku a bála se, co je ještě čeká. Dědeček ji konejšil. „Jednou se vrátíme. Vojáci tu nezůstanou napořád. Život v horách je tvrdý. Vzdají to a odtáhnou.“ „To jsou jen snové představy, dědo. Ale přála bych si, aby se naplnily.“

Střídmost

Muzikál z pera Klotyldy Malíkové. -*- Supermarket s plnými regály, před uličkami stojí tři reklamní stánečky, u každého z nich propagující osoba. Nabízející: Jen o kousek pojďte blíž, zážitek suňte výš, sušenky nové vám za málo korun dám. Anička: Děkuji vám převelice, sladkého však nechci více, trochu mám, která stačí, více chtít zlou věc značí. Nabízející: Ke mně jen přistupte hned, zlepšit svůj můžete vzhled. Anička: Děkuji vám, milý pane, stejný však vzhled můj zůstane. Nabízející: Dáma jste samozřejmě krásná, o tom tu hádka není žádná, zkrášlit však ještě více šlo by vaši tvář během krátké doby. Anička: Velce zní váš slib, jako mnoho chyb, které se žádoucí zdají. Navíc mou tvář lidi znají tak obyčejnou, zůstane stejnou. Nabízející: Jen pár svých chvil věnujte...

Víra

Z pera Eame Vórimar. -*- Byl Štědrý den a přípravy vrcholily. Všude voněly řízky, děti neposeděly a neustále se ptaly, kdy už přijde Ježíšek. Trpělivě jsem jim odpovídala, než jsem je zahnala koukat se na pohádky. Já si mezitím sedla k oknu a koukala, jak na zem dopadá sníh. Myšlenkami jsem byla u svého milého. Přála jsem si a věřila, že se ve zdraví vrátí a bude s námi trávit čas u Vánočního stromečku. Je voják a měl zrovna službu. S vírou, že přijde, jsem prostřela i pro něho a než zazvonil vánoční zvonek… Najednou se otevřely dveře… Byl to on. Tohle byly snové Vánoce.