Pro Emu Talii
* Nesmělé srdce, na dlani připravené, předat ho váhá, však kdo si cestu najde, objeví velký poklad.
Pro Ayu Watanabe
* Nejlepší z modrých, které jsem mohla poznat, osobní havran, co za mnou vždy přiletí a zvedne mi náladu.
Pro Theresu Veilin Brendi
* Jak starší sestra, vždy Vás ráda uvidím, moc si Vás vážím, pouze s Vaší pomocí, jsem tu kdysi zůstala.
Pro Aki san Marino
* Je toho tolik, co koleji dáváte, pořád jste lvice, Nebelvíru součástí, nikdy nás neopusťte.
Pro Hekateu Centaurix
* Bylo mi líto, když změnila jste barvu, teď jsem však ráda, že začala jste učit, Vaše předměty jsou top!
Pro Esperanzu Milagrosa
Vám k lásce přeji hodně energie a síly. Lví silná žena, královna rudých růží, celou kolej má, pod ostřížím dohledem, s láskou o ní krásně dbá.
Smilstvo
Z pera Nebelbracha Mechachy. -*- Když jí rodiče řekli, že navštíví vzdálené příbuzné, vůbec netušila, co ji čeká. Ztratila vůli. Pokoj jejich syna byl úplně jiný než jejího přítele. Na stěnách se proháněli faunové s nymfami, strop se skvěl hvězdami, koberec se zelenal jako trávník a nad postelí se klenula nebesa. Zpod ní se šířilo světlo, jediné v této místnosti, neboť okna byla zatažená. Když odcházela, věděla s jistotou, že sem již nikdy nevkročí. Nevadilo to však. Nevadilo nic z toho, co bude, ani z toho, co bylo. Vše, co se stalo, jí připadalo snové stejně jako místo, kde k tomu došlo. Byla naplněna krásou.