Obrázkové drabble III. od Wenai

Další z nejlepších příspěvků do soutěže Obrázkové drabble, kolo třetí. V časech dávnějších než můžete znát, v místech, kam lze jen ve snu zavítat. Udál se příběh, který vám chci teď vyprávět, ve světech svátků starých tisíc let. Já jsem stín ve tváři luny, tvé sny samou hrůzou plním. Ta dívka, ač dříve půvabná, zahrávala si s ohněm o svátku podzimním, kdy duše mrtvých navštěvují naši zem, kdy každá vzpomínka může změnit se v sen. Štěstí zkus, kostkou hoď, zahrajem si o život. A tak stalo se, že ta můra noční strašlivá, vzala si hlavu její a místo ní teď dýně sedí, na ramenou jejích štíhlých. Už máš strach?...

Obrázkové drabble III. od Narcissy

Další z nejlepších příspěvků do soutěže Obrázkové drabble, kolo třetí. Vždycky si přála vidět se. Jednoho dne se ráno probudila, den jako každý… Jen místo modrého stropu v pokojíčku viděla rozlehlou místnost plnou oranžových věcí. Brala to jako další ze snů. Zvedla se z postele, obraz nepohnutý. Rozhodla se jít najít svou hlavu. „Prostě jsem ztratila hlavu,“ zauvažovala sarkasticky a těšila se na probuzení. Po dlouhém hledání našla onu dýňovou místnost. Vkročila do ní, viděla se přicházet. Pomyslela si, jak je krásná. Samým obdivováním si nevšímala ničeho jiného než sebe a zakopla, na krk se jí nasadila dýně a vypadala jako nepovedený strašák. Málokdo rozeznal změnu… tupá byla pořád...

Obrázkové drabble III. od Safiry

Další z nejlepších příspěvků do soutěže Obrázkové drabble, kolo třetí. Autorka: Safira Jane Bardotová Halloweenská noc je jedna z nejstrašidelnějších nocí vůbec. Nevím, proč mě napadlo jít ven s tou spoustou masek a po návratu domů ještě koukat na horor. To už bylo i nad moje psychické síly. Když jsem šla spát, chtěla jsem všude nechat rozsvíceno, ale ekologie je ekologie a elektrika také dnes není zadarmo. Rozum zvítězil nad podvědomím a já všude zhasla a při světle mobilu došla do pokoje. Ty hrůzostrašné stíny mě nepřestávaly děsit, a tak jsem byla ráda, když jsem ulehla do svojí postele. Ale ani sen mi nedal odpočinout. Co budu dělat s tou obrovskou ošklivou dýňovou...

Příchod zimy

I když už zima spíše odchází, byla by škoda nezveřejnit dílko na toto téma, které bylo jedním z velmi povedených úkolů do Literárního semináře – poezie.Seděli jsme včera na sněhu. Před námi hořela svíce. Její plamen činil konec příběhu, že není podzimu již více. Vzduchem zavoněly šípky pálící se, popel špinil bělost sněhovou. Nos nám opájel pach voskovice a sžíral plody vytvořené růží šípkovou. Jiskra palící své vzpomínky však utekla a k návratu nám zbývá jenom chvilinky, kdy koruny zbarví v předzvěsti příštího slunovratu.

Panenka

Sněží. Už pár dní v kuse sněží. Všude je bílo a čisto. Krásná krajina vylákala do přírody i městské dámy a pány. Po ulicích se procházejí lidé všech věkových kategorií, klábosí pospolu a kochají se padajícími vločkami. Někteří míří k lesu, jiní si dali za cíl pouze obejít malebné městečko.Mezi povídajícím se chumlem kráčí dívka. Drobná a bledá, čokoládové oči vynikají na světlé tvářičce, černá tužka, jež jsou orámované, přitahuje pozornost ostatních. Zimou slečně zrůžověly tváře a černé vlasy sahající po pás jsou posypané kypřícím práškem z nebe. Jde se skloněnou hlavou, asi přemýšlí. Jde a nevšímá si okolí, nevnímá nic kolem sebe. Zahloubaná do svých myšlenek nevšimne si překážky ležící před jejíma nohama. Padá. Náraz na zem nebyl ošklivý, ale na zašpinění...

Drama na Příčné ulici

Dílo ze soutěže „Vánoce na hradě“. Jak také může dopadnout jedno obyčejné vánoční nakupování.Byl to zrovna předvečer Štědrého dne. Přijdeme-li do Velké síně, spatříme, že se tu jen stěží dá najít nějaké volné místečko. Jen málo studentů sedí u svého kolejního stolu, je to tu tak namíchané, že by se snad dalo říci, že sedí každý s každým. Sem tam i nějaký ten profesor usedne ke studentskému stolu, aby prohodil pár slov se studenty, či popřál veselé Vánoce. Ze všech stran se ozývá smích, i když je teprve předvečer Štědrého dne, můžeme cítit i vůni jakéhosi alkoholu, ohnivé whisky pravděpodobně. Na kraji jednoho ze stolu (těžko říct jakého) sedí trojice studentů. Dvě děvčata a jeden chlapec. Podle tváří můžeme rozeznat mrzimorského Teodorika Valdoriuse,...

Obrázkové drabble II. od Phillipy

Další z nejlepších příspěvků do soutěže Obrázkové drabble, kolo druhé. Poslední cesta je před námi. Děda říkal, že Apokalypsu nikdy nezažijeme…a koukni, teďka si balí poslední vzpomínky do plátěného ranečku a chystá se s námi do Chicaga. Podle rádiového vysílání se tam máme všichni sejít, teda ti, kteří to vysílání vůbec slyší. Je mi strašně smutno. Chtěla jsem vyrůstat v zeleni a místo toho je všude jen pouze šedavý popílek. Těšila jsem se na svůj první polibek a místo toho denně vyčesávám chuchvalce blonďatých vlasků. Těšila jsem se na své miminko, ale dnes vím, že žádné mít nebudu. Čeká mě pouza ta dlouhá cesta. A to je mi teprve...