Kamikaze Lick – 2. část
Poučení IV. „Nedejte se koupit!“ „Opravdu tam musíme?“ přesvědčuje se Liss celou cestu na parkoviště. Nerada jí přikyvuji a přemlouvám, protože se mi tam popravdě také moc nechce. Mohli jsme mít báječnou akci a zachránit svět před drogovou mafií… Práce, kterou budeme dělat nyní, je nevděčná a nikoho tím nezachráníme. Jen budeme jedné hvězdě dělat garde a hlídat potencionální teroristy… „Slyšela jsi Nejvyššího… Máme ho hlídat jako oko v hlavě. A pokud se mu něco stane, tak…“ Abych ji rozveselila, naznačím uškrcení, zmlácení a pohřbení za živa do jámy lvové. „Dobře, rozumím… Kam jdeš?“ křikne na mě, když mé kroky jdou jiným směrem. Tím radostnějším, svobodomyslnějším a rádoby divočejším....
Kamikaze Lick – 1. část
Komický krimi příběh se dvěma policistkami – Lick Devlicková a Liss Ademsová, které mají společně hlídat jednu rockovou hvězdu. Prý na něj mají spadeno teroristé. Ty dvě si spolu užijí pár akčních zážitků, spousty legrace a provokací. Nemine je ani romantika, protože hvězdičce prostě nelze odolat. „Pokud máš člověka, který tě chytí a namísto tebe se svalí na zem, než aby tě viděl na kolenou, jediné, co pro něj můžeš udělat, je neplivat na tu zem, aby neměl špinavá záda.“ – Hubert Rd. Lick Devlick, policistka Br-Prison Poučení I. „Je-li vám život milý, zůstaňte stát ve vhodnou chvíli.“ Jakmile vejdu na policejní stanici Br-Prison, už ve dveřích slyším smích svých inteligentních kolegů. Při čemž v tomhle případě si slovo „inteligentní“ přeberte jako urážku. „Tak...
Šepot Jesene
Jesenná rozprávka prírodu pretvára, svoj príbeh farebný mi teraz rozpráva. Dych sa mi tají, som však tak šťastná, vôkol mňa sen a jas, vízia krásna. Farebný ohňostroj i posledné lúče, berie si už Jeseň od Leta kľúče. cítim už vetrík, pohládza vlasy, Spomienkou budú už letné časy. Žblnkoce potôčik a lístie klesá, srdce mi pri takom pohľade plesá. Milujem Jeseň a slávim prírodu, za túto moju nádhernú príhodu. Spomínam tíško na minulé jesene, plecia mám náhle iba tak zvesené. Vybledol obraz drahého človeka, odišiel, nie je, spomienka ďaleká. Tá jeseň je náhle sivá a pustá, farby už zmizli, utíchli ústa. Spomienky chutia, trochu i bolia, kolobeh života, prírody vôľa. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Simirajský bojovník – 2. kapitola
Prázdniny Když se Nathan probral, bylo sobotní sychravé ráno a všude bylo bílo. Zahrada a les, se kterým dům Leeových sousedil, byl kouzelný. Nathan měl rád zimu, hlavně když mohl celý den jezdit na snowboardu a předvádět se před holkama. Dnes vyráželi na dovolenou do hor. Rodiče už přišli z práce, ale protože měli noční, ještě spali. Nate věděl, že vzbudit je po noční není dobrý nápad. A už vůbec ne proto, že uvidí jeho všemi barvami hrající oko. Sešel proto do kuchyně, postavil vodu na čaj. Ne že by chtěl snad dělat snídani, to ne, ale potřeboval nějak odvést pozornost od sebe, i kdyby jen tím, že jednou udělá snídani. Na to ale musel ještě počkat. Bylo devět hodin ráno. Aby zaplnil čas, než rodiče vstanou, natáhl se k televizi a pustil si sport. Rodiče vstali...
Sedmero umění subsalixkých – Moudrá vrba
7. kolo – Drabble Je sice stará a lidé se jí smějí. Ztrouchnivělý kmen, těžké větve. Já však tvrdím, moudrost, to je bohatství. Tolik životních příběhů a problémů vyslechla. Stěžování často pomáhá, ale občas je lepší mlčet a naslouchat. Naivní to lidé, kteří si myslí, že snědli moudrost světa. Za těch několik nepatrných let, co kráčí po tomto světě. Pohodlně se usaď a naslouchej. Máš-li čistou duši a pokoru v sobě ukrytou, moudrá vrba ráda nabídne svou radu. Anebo přinejmenším vyprávění, které zaplní dlouhou chvíli. Neváhej tedy ani minutu, zasedni pod vrbovou korunu a nastraž uši. Nikdy nevíš, kdy vrba začne vyprávět. Nezapomeň poděkovat! Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Sedmero umění subsalixkých – Podzim
6. kolo – báseň/sonet/haiku Fuuu, ledový vzduch k vám posílám, pravý podzim už vůbec neskrývám, babí léto líbilo se moc, já z něho měla však jen zlost. Sluníčko, teplíčko, sluneční brýle, válení, spaní a dlouhá chvíle, na to máte v létě času dost, teď podzim, barev listů různorodost. Pravý podzim, to je chlad, mlhy, déšť a ráno mráz, ráno mlhy, kam se podíváš, nechuť vstávat už ani neskrýváš. Pro všechno toto důvod se nachází, třeskutá zima po podzimu přichází, připravit na zimu úkolem je mým, všechny podzimnosti použít na vás smím. Pár týdnů ještě tedy máte, na vás je, co s nimi uděláte, teď je to všude veliká mokřina, však brzo vás přikryje sněhová peřina. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Sedmero umění subsalixkých – O verši a počasí
6. kolo – báseň/sonet/haiku První verše padají jako listí Pády které podzimy krutě jistí Barvy kraje vytrousí jako smůlu Srdce štěstí vypustí přímo vzhůru Druhé verše přimrazí naši duši Bílou bijí ukrutně rudou růži Barvy kraje vytrousí jako smůlu Srdce štěstí vypustí přímo vzhůru Třetí verše rozkvetou jako kvítí Zlaté harfy výmluvně slunce vznítí Barvy kraje tancují rády spolu Srdce štěstí propadá zpátky dolů Čtvrté verše zpívají srdci tvému Letní sílu dávají stromu stému Barvy kraje tancují rády spolu Srdce štěstí propadá zpátky dolů Poslední verše zpívají různě Schovají pravdu v matčině lůně Nenávist je láska Co ti v hlavě vříská Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...







