* Strážce – kapitola 8 – Bouře *
* Nalistovat začátek příběhu * Ashante se po přemístění rozhlédl kolem sebe. Stál na kraji moře po boku mladého muže. Nad hlavami se jim honily bouřkové mraky. Oblohu sem tam pročísl blesk, po kterém následovalo zahřmění, ze kterého šel chlad až do morku kostí. „Vítej u poslední zkoušky,“ přivítal ho muž. „Tvoji společníci byli úspěšní. Jediný úkol tě dělí od získání kouzla Strážce.“ „Byl bych radši, kdyby sis tuhle informaci nechal pro sebe,“ ušklíbl se Ashante. Na jednu stranu byl rád, že jsou jeho přátelé v pořádku a s úkoly si dokázali poradit. Na druhé ho ale sevřel strach. Jak se jim podívám do očí, jestli úkol nesplním? „Chápu, že tě to zrovna neuklidnilo. Ale neboj. Tento úkol není tak snadný a tvoji přátelé ti pomůžou. Respektive jeden z nich,“ dodal muž...
* Strážce – kapitola 7 – Hora *
* Nalistovat začátek příběhu * Albus si rád představoval, že po přemisťování za sebou zanechává veškerou minulost a s ní spojené problémy. Alespoň na pár vteřin si připadal jako by byl někým jiným. Ale pak ho vlastní myšlenky dohnaly a připomněly mu kým je. Tentokrát však myšlenky neměly šanci. Do reality ho vrátil pach spáleniště, který se mu z předchozího místa usadil v oblečení. „Jak se má mamka?“ ozval se mu za zády dětský hlas. Albus se otočil k malému chlapci. „Myslím, že se vrátila k okopávání záhonků,“ odpověděl po chvíli Albus. „Takže jsi prošel. To je fajn,“ zazubil se chlapec. „Co by se stalo, kdybych neprošel?“ zeptal se Albus. „U mamky? Nevím. Vlastně vím jen, co by se stalo tady,“ odpověděl chlapec s mírným pokrčením ramen. „Neboj, nebudu se ptát,“...
* Strážce – kapitola 6 – Pramen *
* Nalistovat začátek příběhu * Přemístila se a doufala, že smutek, který cítila při plnění předchozího úkolu, nechá za sebou. Slza stékající po tváři jí dala najevo, že tak snadné to nebude. Anseiola se posadila na zem a opřela si hlavu o kolena. Věděla o tom, že plnění úkolů pro získání Strážce není nic snadného. Dědeček jí říkal, že si při tom čaroděj často sáhne na dno a někteří i hlouběji. A že je to navždy změní. Dřív si Anseiola neuměla představit, co tím myslí. Teď se bála zjistit, kde je to její „dno“. Poprvé u ní stálo štěstí – prostě byla jen zabejčená a odmítala opustit trpícího tvora. Jenže ten pohled na vystrašenou tvář toho drobečka jí bude pronásledovat na vždy. Věděla, že mu nic nehrozilo, to však nezmenšilo intenzitu pocitů, které se přes ní...
* Strážce – kapitola 5 – Slunce *
* Nalistovat začátek příběhu * Sefrénie sice cítila, že se přemisťovala, ale měla pocit, že se něco pokazilo. Zase všude kolem ní byla tma, kterou ozařovalo jen slabá záře měsíce, který navíc pomalu mizel za temným mrakem. „Pitomej kámen,“ ulevila si a vzteky ho zahodila. Teprve poté jí došlo, že to nebyl dobrý nápad. Pokud k přemístění nedošlo, bude ho znovu potřebovat. A hledat ho za tmy nebude nic snadného. Její myšlenku, že udělala chybu, navíc potvrdilo vrčení, které se začalo ozývat z místa, kam kamínek odhodila. Vrčení ustalo a Sefrénie zaslechla, jak ten tvor nasává okolní vzduch. Už už si Sefrénie chtěla vynadat, ale uvědomila si, že jakékoliv vydání zvuku by tvorovi pomohlo rychleji zjistit, kde je. Klid, Sef, jen mysli, ponoukala se v duchu. Víš, kolik...
* Strážce – kapitola 4 – Země *
* Nalistovat začátek příběhu * Albus si myslel, že je připraven na všechno. Před přemístěním si v duchu opakoval všechna obranná a útočná kouzla, která by se mu mohla přijít vhod. Jakmile se ocitl na neznámém místě, na vše rázem zapomněl. Díval se kolem sebe. Stál uprostřed místa, které dříve bylo vesnicí. Ta však byla v nedávné době vypálená do základů. Místy stále bylo vidět zbytky ohňů a vzduch byl tak prosycený kouřem, že Albuse až dusil. Všiml si, že stojí poblíž pumpy a vyzkoušel, zda funguje. Po chvíli pumpování vytekl slabý proud vody. Albus si v něm rychle namočil hedvábný šátek a uvázal si jej kolem nosu a úst. Smrad kouře a – což si nechtěl připouštět – spáleného masa tím sice utlumil, ale zbavit se jej nedokázal. Albus váhal, co by měl dělat. Spolu se...
* Strážce – kapitola 3 – Strom *
* Nalistovat začátek příběhu * Přemisťování neměl nikdy moc rád. Nesnášel ten pocit, že nemá něco ve vlastních rukou. Byť samozřejmě přemisťování bylo plně v jeho rukou… Respektive mysli. Jenže tohle bylo jiné. Poprvé se přemisťoval na místo, které neznal. Vkládal důvěru do slov a kouzel ženy, kterou skoro neznal. Albus jí však důvěřoval a považoval za svoji letitou přítelkyni. A tak Ashante udělal to samé. Když zmizel pocit háku v oblasti břicha a tělo se přestalo chvět, dovolil si otevřít oči. Stál uprostřed mrtvé pláně. Kam jen oko dohlédlo, všude se táhla neplodná zem. Jen v dálce stál osamocený strom. Na první pohled však bylo patrné, že i ten je dávno mrtvý. Jeho koruna měla dokonalý tvar, avšak větve už nikdy nebude zdobit žádný lístek. „Tady máš...
* Strážce – kapitola 2 – Nebe *
* Nalistovat začátek příběhu * Sefrenie se přemístila a zalapala po dechu. Stála v absolutní tmě. Mohla si dokola říkat, že jí nic nehrozí. Ale od dětství měla ze tmy hrůzu. Už si ani nevzpomínala, co jí vyvolalo. Hlavní bylo, že se s ní naučila bojovat. A tak zavřela oči – byť to vlastně bylo zbytečné – a začala zhluboka dýchat. Pomocí dechových cvičení dokázala postupně najít svůj vnitřní klid. „Tak jo, Sef, to dáš,“ povzbuzovala se potichu. „Je to jenom tma. A ty jsi čarodějka, tak proč si u Merlina nevyčaruješ světlo!“ vykřikla, praštila se do čela a sáhla po hůlce. „Následuj lovce jehož lidští potomci v případě úspěchu vás všech, budou kráčet chodbami hradu, který zatím nestojí,“ ozval se hlas. Sefrenie se prudce otočila a spatřila za sebou stát muže, který...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
