Nihilistická
Mezi díly k vydání se objevila i báseň od anonymního autora, která nutí k zamyšlení… -*- Odplavat, rozpustit se, zmizet pryč, daleko, do nikam a všude nebýt, nedýchat, nevnímat únavu, smutek a tu nudu a otrávenost ze sebe sama tak nudně nudná dospělá jak ten nejdelší sen a ne a ne se z něj probudit až to bolí, ta snaha o pocit že ještě žiju, o procitnutí a nikdy, už neusnout protože kdo mě probudí příště?
Sen o otci
V průběhu léta se slečně Rogerin podařilo ulovit bobříka veršů. A vy si jej nyní můžete přečíst. -*- Zavírám oči, usínám. Pohlcuje mě tma, něco však vnímám. Jsem a nejsem doma. Přicházím do kuchyně, tam táta u stolu sedí. Šeptá zas jaká jsem svině. Že to bolí, bohové vědí. Teprve když odcházím, dojde mi ta skutečnost. za mrtvým se ohlížím, je to velká podivnost. Táta zemřel a už tu není, nenadává mi a nemučí, v mysli mi však ta slova zní a to, že tu není, zas mě mučí. Je strašné pravdu znát – že za život si tak zvykneme, že nemuset se každý den bát je to, co už asi...
* Strážce – vyhodnocení *
Léto je za námi a s ním skončila i akce, pro čítárnu vskutku netypická. Čítárna se pro letní prázdniny spojila s redakcí Lví tlapou a vy jste se mohli pokusit o obnovu kouzla Strážce. Pokud jste nebyli ve Velké síni, kde došlo k vyhlášení, níže se dozvíte vše podstatné. Samotná akce započala 14. 6. 2022 ve Velké síni, když došlo k rozbití sochy, kterou jsme všichni vlastně už vůbec nevnímali. Došlo k rozbití Strážce a v čítárně jste se v prologu mohli dozvědět, že se jedná o ochranné kouzlo hradu a bez Strážce hrozí hradu nebezpečí. Další informace o samotné soutěži jste pak mohli dohledat 20. 6. 2022 v časopisu Lví tlapou. Před účastníky letní akce čekalo osm kol a osm různých druhů vypracování úkolů, a to: Drabble nebo double drabble Nakreslit obrázek Vyfotit...
* Strážce – epilog *
* Nalistovat začátek příběhu * Jak nepozorovaně přišli, tak i odešli. Nikdo ze čtveřice si nedokázal vzpomenout, kdy se s rodinou chránící kouzlo rozloučili, ani kterým směrem odešli. „Kouzlo by mělo být vyřčeno tam, kde chceme, aby Strážce stál. Od něj se pak vymezí ochranný prostor,“ pronesla Anseiola zatímco pomalu stoupali ke skále. „Na té plošině to bude asi nejlepší,“ zamyslela se Sefrenie. „Rozhodně, je to úžasné místo a má takové zvláštní kouzlo,“ usmál se Ashante. „Takže z toho uděláme místo, kde se budou všichni scházet bez ohledu na to, do které koleje je zařadíme?“ navrhl Albus a všichni souhlasili. Když konečně vystoupali na místo, obrátil se Albus k Sefrenii. Společně pronesli první kouzlo, kterým plošinu proměnili. Kameny kolem se...
* Strážce – kapitola 8 – Bouře *
* Nalistovat začátek příběhu * Ashante se po přemístění rozhlédl kolem sebe. Stál na kraji moře po boku mladého muže. Nad hlavami se jim honily bouřkové mraky. Oblohu sem tam pročísl blesk, po kterém následovalo zahřmění, ze kterého šel chlad až do morku kostí. „Vítej u poslední zkoušky,“ přivítal ho muž. „Tvoji společníci byli úspěšní. Jediný úkol tě dělí od získání kouzla Strážce.“ „Byl bych radši, kdyby sis tuhle informaci nechal pro sebe,“ ušklíbl se Ashante. Na jednu stranu byl rád, že jsou jeho přátelé v pořádku a s úkoly si dokázali poradit. Na druhé ho ale sevřel strach. Jak se jim podívám do očí, jestli úkol nesplním? „Chápu, že tě to zrovna neuklidnilo. Ale neboj. Tento úkol není tak snadný a tvoji přátelé ti pomůžou. Respektive jeden z nich,“ dodal muž...
* Strážce – kapitola 7 – Hora *
* Nalistovat začátek příběhu * Albus si rád představoval, že po přemisťování za sebou zanechává veškerou minulost a s ní spojené problémy. Alespoň na pár vteřin si připadal jako by byl někým jiným. Ale pak ho vlastní myšlenky dohnaly a připomněly mu kým je. Tentokrát však myšlenky neměly šanci. Do reality ho vrátil pach spáleniště, který se mu z předchozího místa usadil v oblečení. „Jak se má mamka?“ ozval se mu za zády dětský hlas. Albus se otočil k malému chlapci. „Myslím, že se vrátila k okopávání záhonků,“ odpověděl po chvíli Albus. „Takže jsi prošel. To je fajn,“ zazubil se chlapec. „Co by se stalo, kdybych neprošel?“ zeptal se Albus. „U mamky? Nevím. Vlastně vím jen, co by se stalo tady,“ odpověděl chlapec s mírným pokrčením ramen. „Neboj, nebudu se ptát,“...
* Strážce – kapitola 6 – Pramen *
* Nalistovat začátek příběhu * Přemístila se a doufala, že smutek, který cítila při plnění předchozího úkolu, nechá za sebou. Slza stékající po tváři jí dala najevo, že tak snadné to nebude. Anseiola se posadila na zem a opřela si hlavu o kolena. Věděla o tom, že plnění úkolů pro získání Strážce není nic snadného. Dědeček jí říkal, že si při tom čaroděj často sáhne na dno a někteří i hlouběji. A že je to navždy změní. Dřív si Anseiola neuměla představit, co tím myslí. Teď se bála zjistit, kde je to její „dno“. Poprvé u ní stálo štěstí – prostě byla jen zabejčená a odmítala opustit trpícího tvora. Jenže ten pohled na vystrašenou tvář toho drobečka jí bude pronásledovat na vždy. Věděla, že mu nic nehrozilo, to však nezmenšilo intenzitu pocitů, které se přes ní...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
