Oheň z pohledu nudlovouse
Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Oheň z pohledu nudlovouse. „Oheň, toť zapeklitá věc. Onehdá jsem vařil nudle. Normálně jsem křísl křesadlem a odletěla jiskra. Do mých krásných vousů. Tak jsem se ji snažil zaplácnout, aby mi je nespálila. Když tu jsem uslyšel chichotání. Kouknu se líp a ona je ta jiskra snad živá.“ „A byla?“ „Nu jo, byla. A ještě pořád je. Koukněte tudlenc do kamen. Má tam zařízený útulný pokojíček. Já jí tam přidávám dříví a ona mi pomáhá vařit ty nudle.“ „Jé, ta je hezká. A můžu si šáhnout? ……… Aúúúú!“ A z toho plyne ponaučení: když budete sahat na oheň, spálíte si prsty. Redakční úpravy provedla Helenia...
Můj přítel, můj pán: Hrůzný Dracula
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Vyprávění o jednom z hrůzných činů valašského knížete tak, jak ho vnímal sám Vladův nejlepší přítel. „Vlade,“ oslovil jsem svého dávného přítele, nyní ke všemu mého knížete, když mi po zaklepání dovolil vstoupit do síně. „Ione,“ řekl nakonec klidným, ale zvučným a burácivým hlasem, pomalu ke mně došel a položil mi přátelsky ruku na rameno. „Co potřebuješ?“ „Potřebují tě. Zase někoho napadli. Jen žebračka, ale pořád je to další přepadení. Žádají tě, abys s tím něco udělal.“ Povzdychl si. „Udělám. Vyřiď jim, že to promyslím a viníka brzy stihne trest.“ Přikývl jsem a otočil jsem se zpět ke dveřím. „Ione?“ Zastavil jsem se a ohlédl. „Ano?“ „Přijď za mnou večer. Zahrajeme si šachy. Už dlouho jsme je nehráli. Chybí...
Smrťákův těžký život 2. – Probuzení
Celou noc mě pronásledoval takový zvláštní sen. Když jsme se dnes s mamkou vracely ze společných nákupů, měly jsme nehodu. Na křižovatce do nás plnou rychlostí naboural kamion a prudký náraz nás smetl až do vedlejšího příkopu. Ta bouračka byla strašlivá. Zdálo se mi o tom, jak se s námi auto několikrát přetočilo. Také si živě vybavuji kvílení brzd, děsivé skřípání, když se naše stará škodovka mačkala do kulaté krychle. Bolelo mě celé tělo. „Ještě, že to byl jen špatný sen,“ pomyslela jsem si, když jsem se probudila. Oči jsem nechávala zavřené, ale jak jsem procitala, něco se mi nezdálo. Zhluboka jsem se nadechla a snažila jsem se rozeznat vůně kolem sebe. To, co jsem cítila, bylo silně znepokojující. Desinfekce. Jak jsem si spojila svou noční můru a ten pach...
Booth – část 1.
Od autorky: Příběh o čtyřčlenné rodince a jejich trablech. A že jich je celkem dost, vzhledem k tomu, že nejsou tak úplně lidé. Věřím, že můj vítězný mančaft, ve složení Ethan – emočně nevyzrálý otec, Mary – trpělivá matka, Jacob – naivní snílek, a Freya – arogantní slepička, si získá srdce čtenářů Sub Salix. Úvod je možná kapánek sladší, ale každý v tom životě potřebujeme aspoň trochu lásky… Uff. To byla dřina. Ale stálo to za to. Poodešla jsem ještě pár kroků dál a podívala se na svůj dům, který je už patnáct let mým domovem. Vypadá jako chaloupka z pohádky. Lehce akvamarínové zdi porostlé popínavými růžemi, dvě lípy a mezi nimi lavička, zahrádka plná květin. Slunečnice, tulipány, lilie. Ani gladioly nejsou výjimkou. „Ahoj,...
Smrťákův těžký život 1. – Nový smysl
Být smrťákem není žádná legrace. Váže vás temná přísaha, jejíž porušení s sebou nese mnohé následky. I přes to se ale někdy stane něco, co vaše rozhodnutí náhle změní… Odpočíval jsem, znaven, ve své temné jeskyni, když mě z rozjímání náhle vyrušil hlasitý, bzučivý zvuk. Ten odporně známý tón mohl patřit jedinému předmětu – totiž mému budíku – a znamená jediné. Volají mne do práce. Se smířlivým povzdechnutím jsem vstal, přehodil přes sebe svůj černočerný plášť a tvář jsem zahalil do hluboké kápě. Má tisová hůl, která se mi za ta léta služby stala věrnou společnicí, už na mě čekala opřená u dveří. Když jsem ji vzal do své chladné kostnaté ruky, cítil jsem, jak se zřetelně chvěje a vede mě k cíli. Před námi je další úkol. Moc dobře jsem věděl, co se děje....
* Vrba ve víru živlů *
Vážení a milí čtenáři a především vážení a milí spisovatelé, následující řádky jsou určeny Vám všem, kdo s každým nádechem také cítíte tu tvořivou letní energii čtyř elementů, která se prohání všude kolem, tahá za vlasy a chytá za kotníky, chce nás přimět k tomu, abychom se do ní ponořili a začali tvořit. Vrba sama je jako součást přírody od nepaměti ve víru těchto živlů, a oheň, voda, země i vzduch jsou jí každodenními společníky, s nimiž si skvěle rozumí. Ukažme, že jim rozumíme i my! Čítárna Sub Salix tak přináší zbrusu novou letní soutěž, kdy každý z účastníků prokáže, zda porozumí všem čtyřem živlům natolik, aby s nimi dokázal nějakou dobu pobýt, dostal je pod kůži a nakonec je spoutal do slov ve třech tradičních disciplínách, tedy do veršů, do dlouhé prózy...
Život lesních víl
Náhled do radostného života lesních dívek, příběh o jejich spojení s přírodou. Na paloučku, obklopeném lesy, skotačí krásné dívky. Vypadají velmi mladé, to proto, že jsou to víly. Lesní víly s květinovými věnečky na hlavách tančí své rozevláté tance a sukénky z listí se kolem nich divoce obtáčí. Za jednou z nich přihopsá malé děvčátko a vztáhne k ní paže. Ne však proto, že by chtěla, aby ji žena pochovala. Zanedlouho už se spolu točí dokola a obě se vesele smějí. Nikdo, kdo nezná víly, by neřekl, že se jedná o matku s dcerou. Víly se přes všechnu podobnost tak liší od lidí! Své děti milují a pečují o ně, přesto však samy zůstávají dětsky veselé a téměř bezstarostné, a smyslem jejich dní je tanec a souznění s přírodou. Jedna z dívek se odpojí od rozjařeného davu...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
