Booth – část 1.
Od autorky: Příběh o čtyřčlenné rodince a jejich trablech. A že jich je celkem dost, vzhledem k tomu, že nejsou tak úplně lidé. Věřím, že můj vítězný mančaft, ve složení Ethan – emočně nevyzrálý otec, Mary – trpělivá matka, Jacob – naivní snílek, a Freya – arogantní slepička, si získá srdce čtenářů Sub Salix. Úvod je možná kapánek sladší, ale každý v tom životě potřebujeme aspoň trochu lásky… Uff. To byla dřina. Ale stálo to za to. Poodešla jsem ještě pár kroků dál a podívala se na svůj dům, který je už patnáct let mým domovem. Vypadá jako chaloupka z pohádky. Lehce akvamarínové zdi porostlé popínavými růžemi, dvě lípy a mezi nimi lavička, zahrádka plná květin. Slunečnice, tulipány, lilie. Ani gladioly nejsou výjimkou. „Ahoj,...
Smrťákův těžký život 1. – Nový smysl
Být smrťákem není žádná legrace. Váže vás temná přísaha, jejíž porušení s sebou nese mnohé následky. I přes to se ale někdy stane něco, co vaše rozhodnutí náhle změní… Odpočíval jsem, znaven, ve své temné jeskyni, když mě z rozjímání náhle vyrušil hlasitý, bzučivý zvuk. Ten odporně známý tón mohl patřit jedinému předmětu – totiž mému budíku – a znamená jediné. Volají mne do práce. Se smířlivým povzdechnutím jsem vstal, přehodil přes sebe svůj černočerný plášť a tvář jsem zahalil do hluboké kápě. Má tisová hůl, která se mi za ta léta služby stala věrnou společnicí, už na mě čekala opřená u dveří. Když jsem ji vzal do své chladné kostnaté ruky, cítil jsem, jak se zřetelně chvěje a vede mě k cíli. Před námi je další úkol. Moc dobře jsem věděl, co se děje....
* Vrba ve víru živlů *
Vážení a milí čtenáři a především vážení a milí spisovatelé, následující řádky jsou určeny Vám všem, kdo s každým nádechem také cítíte tu tvořivou letní energii čtyř elementů, která se prohání všude kolem, tahá za vlasy a chytá za kotníky, chce nás přimět k tomu, abychom se do ní ponořili a začali tvořit. Vrba sama je jako součást přírody od nepaměti ve víru těchto živlů, a oheň, voda, země i vzduch jsou jí každodenními společníky, s nimiž si skvěle rozumí. Ukažme, že jim rozumíme i my! Čítárna Sub Salix tak přináší zbrusu novou letní soutěž, kdy každý z účastníků prokáže, zda porozumí všem čtyřem živlům natolik, aby s nimi dokázal nějakou dobu pobýt, dostal je pod kůži a nakonec je spoutal do slov ve třech tradičních disciplínách, tedy do veršů, do dlouhé prózy...
Život lesních víl
Náhled do radostného života lesních dívek, příběh o jejich spojení s přírodou. Na paloučku, obklopeném lesy, skotačí krásné dívky. Vypadají velmi mladé, to proto, že jsou to víly. Lesní víly s květinovými věnečky na hlavách tančí své rozevláté tance a sukénky z listí se kolem nich divoce obtáčí. Za jednou z nich přihopsá malé děvčátko a vztáhne k ní paže. Ne však proto, že by chtěla, aby ji žena pochovala. Zanedlouho už se spolu točí dokola a obě se vesele smějí. Nikdo, kdo nezná víly, by neřekl, že se jedná o matku s dcerou. Víly se přes všechnu podobnost tak liší od lidí! Své děti milují a pečují o ně, přesto však samy zůstávají dětsky veselé a téměř bezstarostné, a smyslem jejich dní je tanec a souznění s přírodou. Jedna z dívek se odpojí od rozjařeného davu...
* Úplňkové čtení 06/18 *
Milí čtenáři čítárny Pod vrbou, je mi velkou ctí, že Vás mohu takto pozdravit z pozice šéfredaktorky Sub Salix a děkuji za důvěru profesorky Lilien i vedení školy. Zároveň chci moc a moc poděkovat všem mo(u)drým, fialovým i jinak barevným za podporu a příjemné ohlasy, kterých se mi dostává. Vynasnažím se Vaši důvěru nezklamat. * Jak všichni víme, úplněk je magická noc. Ten dnešní v sobě navíc snoubí síly Raka i Kozoroha, nabádá nás, abychom se soustředili na to podstatné, co v životě máme. Věnujme pozornost své rodině, svým blízkým, mějme srdce otevřená. Nechť je čítárna zázemím, kde nabíráme sílu a čerpáme inspiraci, kde vždycky potkáme nějakou spřízněnou duši. Ohledně čtiva, které bych Vám pro dnešní úplněk doporučila, pokud jste si ještě nestihli přečíst...
Valentýnská báseň pro Andřinu krysu
Floki, Floki, kryso milá, komu by ses nelíbila, žes prý frajer – no to se ví, tvrdí jen lidé bláhoví. Pravda je však zcela jiná, žádné mládě – tvoje vina. Neplodnosti ty jsi král, byť opak by sis jistě přál. Nezbývá než zavřít krám, ty bez potomků umřeš sám. I přesto Floki, Floki, zlato, …nevlítneme na to? Tvoje Tamagotchi
Stále ťa milujem – 7. kapitola
Alex bol mimo celé štyri dni. Lou to ťažko niesla, no ešte horšie na tom bol Mariano. Chodil ako telo bez duše, nejedol, nespal. Celé dni trávieval zatvorený vo svojej komnate a odmietal sa s hocikým rozprávať. Dokonca si odpustil nepríjemné narážky vždy, keď okolo neho Lou prešla. O týždeň ho Dalia konečne prepustila z nemocnice. Netvárila sa nadšene. Nikdy nechápala tyto ich zabijácke pudy, preto, keď si Edwarda brala, bola rada, že bol iný. Lenže teraz jej to tak neprišlo. I keď jej Lou povedala, že Edward ich nedokázal zabiť, trvala na svojom. Najprv plakala, keď jej napadlo, že namiesto Alexa tam mohol ležať Edward, no nakoniec sa smútok premenil na hnev. „Už ste sa pozreli na ten spis?“ opýtal sa Alex, keď všetci sedeli v Alastairovej pracovni. Lou...







