ŽD6 – Pohádka o myšce
Pohádkové drabble Za sedmero řekami a sedmero horami žila malá polní myška. Maminka jí každý den říkala, aby neutíkala z jejich domečku, ale myška neposlechla. Její zvědavost byla větší než poslušnost a vyběhla před domeček. Aniž by si užila slunečního světla, popadly ji pevné pařáty orla, který tudy prolétal. Vylétl s myškou vysoko a vzdaloval se od jejich domečku. Po chvíli se něčeho lekl a upustil ji dolů. Myška měla štěstí a spadla do velké hroudy sena. Seděla tam, plakala a našla ji tetička víla a zeptala se, jestli už bude poslouchat maminku. Když souhlasila, víla mávla hůlkou a poslala ji domů. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD6 – Hamoun
Pohádkové drabble Paní Křečková trávila poklidný večer pod převráceným stromem. Začalo se stmívat a pan Křeček se měl vrátit každou chvíli z výpravy za jídlem. Za chvíli slyšela šustění listí a pan Křeček se protáhl úzkým vchodem. Tváře měl plné, takže bylo jasné, že jídlo našel. Byla však překvapená, když jí řekl, že žádné jídlo nemá. V noci bylo slyšet, jak se snaží velmi nenápadně sníst vše, co si choval. Druhý den za svítání ji probudilo úpění a pan Křeček se chytal za přejedené břicho. „Já už to nikdy neudělám, slibuju!“ „Já ti věřím,“ usmála se na něj škodolibě paní Křečková. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD6 – O čtyřech dcerách
Pohádkové drabble. Autor požádal o anonymní vydání. Za sedmero horami a sedmero řekami žili, byli dva staříci. Měli krásné čtyři dcery. Nejstarší Barbína žila u moře s bohatým manželem. Cesnína bydlela na lodi jako manželka kapitána a cestovala po světě. Dranína se odstěhovala do vedlejšího města, které ovládal naftový magnát. Ani jedna z nich si na své rodiče ani nevzpomněla. Pouze ta nejmladší, Flavína, zůstávala pořád s nimi. I ptali se rodiče své dcery, pročpak si také nenajde manžela, který se o ni postará? O nápadníky nouzi neměla. A Flavína vždy s úsměvem odpověděla, že nikoho takového nepotřebuje, protože má své rodiče, o které může sama pečovat. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD6 – Spěchejme pomalu
Pohádkové drabble Pavouk a šnek se potkají na jídelním stole. Pavouk se směje: „Hrozné, jak všude slintáš! Všechno je od tebe upatlané! A jsi pomalý.“ Šnek se jen ušklíbne a frčí dál k misce na kraji stolu. Osminožec skáče okolo. „Jéhehe! Chachachá! Budu tam rychleji než ty. Mám nohou osm!“ Všechny zmíněné končetiny se rozběhnou. Jedna zatáčka, druhá, kličkování. HOP! Najednou smyk. Členovec se vznese a zmizí za okrajem stolu. Hlemýžď si v klidu vezme kus salátu z misky. A s chroupáním přijede k okraji, kde se jeho známý houpe na pavučině. „Hm, ale já mám jistotu, že na mě zbude jídlo.“ Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD6 – Nač čekat?
Pohádkové drabble Ležela na posteli s nebesy a dívala se z okna. Tolik se nudila! Čekat na prince zní snadně, ale vlastně je to nuda. Byla tu už, kolik, pět let? Je na čase s tím něco udělat. Jinak by se taky nemusela dočkat. Zvedla se, proklouzla dveřmi a pokračovala, dokud nenašla usmaženého rytíře s mečem. Vzala meč do ruky a vydala se dál. Zachrání se sama. Drak zemřel rychleji a snáze, než očekávala. Před slují se zastavila, užívala si sluníčka a větru ve vlasech. A pak se s mečem v ruce vydala do světa. Bez prince žila šťastně až do smrti. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD6 – Zachránce
Pohádkové drabble Docházely mu síly. Nezvládne to. Ve zraněné ruce mu bolestivě škubalo. Zmohl se na poslední švih mečem. Naštěstí se drak zrovna otočil a rytíř ho zasáhl přímo do srdce. Stvůra zařvala, zakymácela se a padla na zem mrtvá. Mladík si vydechl úlevou. Měl namále. Štěstí stálo při něm. Teď ještě najít princeznu. Pustil se točitým schodištěm do věže. Rozrazil dveře. Tam, na lůžku u okna, spala líbezná dívka. Světlá pleť, zlaté lokny rozprostřené na polštáři. Sklonil se nad ní a něžně ji políbil na rty. Krásné dívčino tělo se změnilo ve stařenu. Zpod vrásčitých víček se na rytíře šklebila čarodějnice. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD6 – drabble od Zpytlehněva
Pohádkové drabble Byla jednou jedna princezna a tu jednoho krásného dne unesl drak. Nešťastný král s královnou sehnali všechny rytíře z okolí a slíbili půl království a ruku své dcery, kdo princeznu zachrání. Všichni rytíři se dali na útěk, jen ten nejstatečnější přislíbil záchranu. Vzal si meč, oblékl brnění a na hřbetě svého věrného oře zdolal vysoké hory, vyprahlou poušť a daleké země. Přes pole a luka musel rytíř pěšky, jelikož věrný oř vypustil duši. Po mnohých útrapách rytíř konečně dorazil do dračí sluje, kde nalezl draka. Vytáhl meč a drak mu ukousl hlavu. A drak žil šťastně až do smrti. Konec. Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
