Citátové drabble IX. od Elizabeth
Kolegyně Siny nám zaslala nejlepší příspěvky ze své soutěže Citátové drabble IX., tedy se i vy můžete pokochat tím nejhezčím na motivy tohoto citátu: „Zdravý ubožák je šťastnější než nemocný král.“ – Arthur Schopenhauer. Král stonal a s ním smutnilo celé království. Proč také ne? Vždyť každým dnem balancoval na tenké linii mezi životem a smrtí a nikdo nedokázal říci, kdy se uzdraví, kdy už mu bude lépe. Možná někdy nebyl nejoblíbenější, ale i tak to byl král. Mezitím v podhradí se potuloval stařičký žebrák. Neměl nic, kromě svého života, malého váčku na zdraví a jedné věci, které si jiní tolik necenili – zdraví. Jenže i když prosil, jak chtěl, po celém království, nikdo mu nepomohl. Možná mu lidé záviděli, že je zdravý, i když dny a noci...
Citátové drabble IX. od Andrewa
Kolegyně Siny mi zaslala nejlepší příspěvky ze své soutěže Citátové drabble IX., tedy se i vy můžete pokochat tím nejhezčím na motivy tohoto citátu: „Zdravý ubožák je šťastnější než nemocný král.“ – Arthur Schopenhauer. Za sedmero vodními elektrárnami žila rodina. V bytě 2+1 se tísnili táta, máma a tři děti. Ačkoliv mnohdy obědvali jen krupicovou kaši, nestěžovali si. Auto neměli, všude chodili pěšky, a kam pěšky nedošli, tam jel autobus. Ovšem jen výjimečně, protože krize je krize. Táta dělal v továrně a máma vypomáhala jedné bohaté paní s domácností. Kdykoliv přišla, obdivovala krásu kolem. Stokilová domácí paní kolébavou chůzí procházela dům a závistivě sledovala pobíhající mámu. Nechápala, jak může být pořád tak čilá, když ona sotva chodí a všechno ji bolí....
Ve snech
Příspěvek do soutěže Tematický čtvrtek. Ve snech se plní všechny touhy a obavy celého světa. Někdo utíká, jiný je hrdinou. Ona byla virtuoskou, která dokázala zachytit šelest okvětních lístků a proměnit ho na podmanivou melodii. Přidala duhovou ozvěnu, zvonila na květy zvonků a nikdy nezapomněla na pečlivý zápis, aby příště mohla začít tam, kde skončí. Každou noc hrála malým dětem ukolébavku a i jejich slzy se proměňovaly v noty a odmlky. Přivolávala si stále tentýž sen, po dni plném pípání přístrojů, křiku, chladu a pocitu beznaděje z toho, že nemůže pomoci. Skládala svou sonátu a doufala, že přeci jen něco bude moct zachránit. Samu sebe.
Povalentýnská samota
Nejlepší příspěvek ze soutěže Povalentýnská samota. Včera byl Valentýn. Ale toho jednoho jediného vyznání se nedočkala. Nedočkala se vlastně žádného vyznání. Zranilo ji to. Myslela si, že ji má rád. Myslela si, že se mu líbí. Vždyť jí dal k narozeninám čtyřlístek a k Vánocům čokoládu. Pořád dokola opakoval, jaká je skvělá, jak se s ní dá o všem mluvit. Jak je jiná než ostatní děvčata. Měla ohromnou radost, když jí podal valentýnské přání. Ale ta radost se v okamžiku změnila v ostrý břit, který se hluboce zařízl do jejího srdce. A to přesně v okamžiku, kdy se zeptal: „Co myslíš? Bude se to Olivii líbit?“
Citátové drabble VIII. od Elizabeth
Kolegyně Siny nám zaslala nejlepší příspěvky ze své soutěže Citátové drabble VIII., tedy se i vy můžete pokochat tím nejhezčím na motivy tohoto citátu: „Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí.“ – Dante Alighieri. Skláněl se nad ním, nad jeho tělem, ze kterého se vytrácel život. Slzy mu stékaly po tvářích, i když si kdysi zakázal plakat. Přesto je nedokázal zadržet, teď ne. Díval se na něj, na jeho klidný výraz, který vídal už tolikrát předtím. Pamatoval si chvíle, kdy si hráli na zahradě na vojáky, ze všeho možného si vyráběli zbraně… Ani jeden tehdy netušil, že válka pro ně nakonec bude tvrdou realitou… Snívali o tom, že vystudují, ožení se a budou šťastní. Jenže osud jim nepřál a jedna jediná kulka je v...
Citátové drabble VIII. od Safiry
Kolegyně Siny nám zaslala nejlepší příspěvky ze své soutěže Citátové drabble VIII., tedy se i vy můžete pokochat tím nejhezčím na motivy tohoto citátu: „Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí.“ – Dante Alighieri. Autorka: Safira Jane Bardotová Bolí to. Hrozně moc to bolí a bude to bolet ještě hodně dlouho. Nechápu to a nechápe to ani nikdo kolem nás. Jenže ono žádné my už není. Už nikdy nebude. Nemůžu jít po ulici, abych si nevzpomněla, jak mě bral za ruku a co všechno říkal a sliboval. Jak jsme byli šťastní. Jaké jsme měli plány, co jsme si chtěli splnit. Nic z toho už není. My už nejsme. Je jen on a já. Jenže co jsem já bez něj? Jen tělo bez duše. Jakou mám budoucnost? A mám vůbec nějakou? Kolik bolesti a vzpomínek jsem schopná...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
