Spomienka z mora

Vodní drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Dívam sa z útesu. Je nízky, nechcem, aby ma pád omráčil. Chcem cítiť svoje posledné okamihy. More ma vždy desilo. Nie kvôli hĺbke alebo morským živočíchom. Môj strach bol nevysvetliteľný, tajomný. Ale kde nájdem krajšie rozlúčkové miesto ako v Grécku? Dookola počujem slová lekárov: Nedožije sa maturity. Má neznámu neliečiteľnú chorobu. Nevedel, že ho počujem. Nestihnem si splniť žiadny zo svojich snov, urobiť nič významné pre svet. Nedokážem takto žiť. Skočím. Voda ma schladí, hladká mi vlasy, preplieta sa mi pomedzi prsty ako milenec. Nádhera. Vtedy sa mi vynorí spomienka z minulých životov. Som prevtelená Doris, Oceanida morí. Som...

Autor : dne 07/24/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Anonymní vodní drabble

Vodní drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Autor požádal o anonymní vydání. Voda je pěkná mrcha. Ano, skutečně, ze všech čtyř elementů je rozhodně nejpodlejší. Jasně, oheň je agresivní, země trošku natvrdlá a vzduch pyšný a panovačný, ale voda… Tu opravdu nemůžu vystát. Ta slizká a vlhká potvora mi pořád jde po krku. Sotva šlápnu do kaluže, z cákance se dostane úplně všude… Nejradši mi ta rošťanda zatéká do bot. Taky mi úspěšně topí čokoládové žabky a domácí úkoly. Stačí si je nevhodně položit vedle mého nekonečného akvárka a šup. Už je nikdy nespatřím! A to vůbec nemluvím o rozmočených sušenkách. Voda, kdyby to svinstvo nebylo potřebné k životu, rovnou to...

Autor : dne 07/23/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Aspekty vody

Vodní drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Voda má mnoho podob. Je to líná řeka i horská bystřina. Klidné moře i divoký příboj. Ranní rosa i přívalový déšť. Poklidná vlnka i tsunami. Mrazivý led i vroucí pára. Voda život dává, ale stejně tak snadno ho umí i vzít. Snad nic nemá tolik podob a tvarů jako voda. Stačí se podívat na vločky sněhu, dvě nejsou stejné. Voda je jako oheň, hypnotizující a ničivá. Voda je jako vítr, věčně proudí, pořád v pohybu. Voda je jako země, stálá a spolehlivá. A je ještě víc! Je v nás ve všech, tvoří pouto mezi vším živým. Voda je život, navždy.

Autor : dne 07/23/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Lék darovaný ohněm

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Docházely jí síly a na poslední chvíli se dotkla plápolajícího ohně. Pálilo to. Ruce jí zazářily. Opodál ležela žena umírající na horečku, držela za ruku svou dcerku, která byla každou chvílí bledší. Nejdříve se dotkla dívky. Věděla, že kdyby se pokusila nejdříve uzdravit ženu, nepochodila by. Všechny matky upřednostňovaly své děti, na to už byla léčitelka zvyklá. Dívenka se zářivě usmála, když pocítila teplý dotek. Za okamžik se už usmívala i její matka. I léčitelka se usmívala, přestože jí vyprchala poslední síla. Lehla si na zem, vyslovila modlitbu pro Pána ohně a pak už jen s dobrým pocitem zavřela oči. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Autor : dne 07/15/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Síla plamene

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Otevřela jsem dveře, v místnosti byla tma. Hustá a dusivá temnota se obalila kolem mého těla. Okna zakrývaly závěsy tak, aby nepronikl ani jediný paprsek měsíčního svitu. Někde přede mnou byl stůl a na něm svícen. Můj cíl. Vyrazila jsem s nataženýma rukama před sebou, abych nahmatala kraj stolu. Pod rukama jsem cítila povrch dřeva, papíry a povědomou krabičku. Měla jsem štěstí. Zarachotilo v ní pár sirek. Jednu jsem vyndala a škrtla. Potemnělou místnost ozářil malý třepotavý plamínek, který dokázal zahnat plíživé stíny do temných rohů. Nedaleko stála petrolejka. Stačilo zvednout skleněný cylindr a místnost rázem ožila v jasném světle. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Autor : dne 07/15/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Zapálení

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Pozoroval její oči, její kdysi tak zářivé oči, ve kterých se zrcadlil celý svět. A pokaždé, když se smála, tak v nich plápolaly jiskřičky, které dokázaly každého nadchnout a zapálit pro jakýkoliv ztřeštěný nápad, se kterým přišla. A že jich bylo. Jak nápadů, tak těch, kterým tak učarovala. Teď ale byly její oči jen černé a bez života. Smutně se pousmál a než celý dům zapálil a všechny vzpomínky nechal shořet, podíval se ještě naposledy na jednu z fotografií, kde byli oni dva. Šťastní. Nadchnutí. Zapálení pro život. A on pro ni… A teď ona kvůli němu. Stačí škrtnout sirkou. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Autor : dne 07/15/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů