Hlasy Zeme

Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Môj výcvik sa skončil. Majster vykonal posledný rituál, aby som sa stala plnohodnotnou druidkou. Do mysle mi vnikol šepot nekonečna hlasov Zeme. Šepkali mi svoje osudy, radosti aj strasti. Šepot sa zosilnil do spevu. Tá symfónia oslavovala život. Nechala som sa ňou uniesť. Tancovala som so Zemou, ako si priala. Ale ani spev sa neprestal zosilňovať, stal sa z neho krik. Všetko na Zemi vrieskalo od bolesti, zúfalstva. Zem samotná nariekala, že ju zradili jej vlastné deti – ľudstvo. Cítila som, ako mi to vrieskanie trhá srdce a poznačuje myseľ. Nenávratne ma zmenilo. Už navždy si budem želať jediné – utíšiť ju. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Autor : dne 08/09/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Pohřbená

Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Padá to. Ne! Vidím jenom tmu. Všechno se na mě tlačí. Nemůžu dýchat. Křičím. Pomoc! Nikdo ale neodpovídá, nikdo nepřichází, nikdo mi nepomůže. Zem mě zasypává čím dál víc. Strašně to bolí, dusím se. Tady jsem, pomozte mi někdo! Ječím, ale nikdo mě neslyší. Už mám hlínu i v ústech. Dusí mě. Prosím! Zachraňte mě! Snažím se vyhrabat, ale marně. Nejde to. Je to čím dál horší. Tady! Půda se na mě tlačí, brání mi se nadechnout. Haló! Nic. Už nemám sílu volat. Stejně není koho. Vrstva nade mnou je čím dál těžší. Au. Drtí mě. Pohřbívá mě zaživa. Umírám. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 08/08/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Země

Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Země je jeden ze čtyř živlů, které dohromady tvoří život a svět, jak ho známe. Hodně lidí považuje zemi jen za půdu, po které chodíme, za trávu, na které sedíme, za stromy, po kterých lezeme, a za kytky, které pěstujeme. Odmalička bychom měli učit děti, že stromy přináší kyslík a že díky půdě máme spoustu ovoce a zeleniny, které jsou součástí naší stravy. Zároveň je země domovem pro spoustu podzemních živočichů a zdrojem, ze kterého stavíme naše bydlení. Taky se hojně využívá v lázeňství, například bahenní masky a koupele. Země bychom si měli vážit, protože díky ní máme velký komfort. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Autor : dne 08/07/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Země a já: Hnůj

Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Země je naše živitelka, a tak bychom o ni měli pečovat. Máme v plánu pořídit si domeček a je velmi legrační, že věc, na kterou se těším asi nejvíce, je to, až si založíme vlastní hnůj. A konečně budeme moct své zemi, nebo spíše zemině, vrátit to, co jí neustále bereme. Těším se na to, až promícháme hnůj se zeminou a obohatíme ji tak živinami a ona nám vydá své plody v podobě čerstvých domácích rajčátek, salátků, jahod a dalších plodin. Těším se, až budu pečovat o svou zem a nebudu muset vyhazovat bioodpad do směsi a ona mi to vrátí. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Autor : dne 08/06/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Zlatý den

Drabble do soutěže Lughnasad Pod vrbou. Probudí mě sluneční paprsky. Je tady nový den. Tento vypadá každý rok podobně. Ráno zadělám těsto na obilné placky a posnídám ovoce. Obleču se do červené sukně a oranžové halenky a na krk zavěsím zlatý řetízek. Pak vyběhnu bosa ven na louku a dovnitř si donesu velkou kytici lučního kvítí obohacenou o větvičky šípku, rozmarýn a heřmánek. Vykynuté placky upeču na ohni z jeřábového dřeva. Mají úplně jinou chuť, než když je upeču doma v troubě. Po obědě vyrazím dolů do vsi, kde se koná velká sláva. Vyrábí se panenky z obilných snopů a volí se král a královna žní.

Autor : dne 07/31/2018 | Kolo roku, Ze sálu soutěží, Ze STOklas | 0 komentářů

Pletení věnců

Drabble do soutěže Lughnasad Pod vrbou. Slunce pomalu stoupalo po obloze a na stéblech trávy se třpytily perly rosy. Po louce přecházely dívky, trhaly květy a zpívaly si. Každá se snažila vybrat ta nejkrásnější kvítka pro svůj věneček. Každá si přála být na slavnosti nejkrásnější. Součástí dožínkových oslav byl tanec pěti vybraných dívek z vesnice, které společně proplétaly barevné stuhy připevněné ke stromu na návsi. Největším vyznamenáním však pro dívku bylo, když směla nést dožínkový věnec z obilí a květů. Vždy jen jedna dívka za rok byla vybrána k této úloze. Dožínkový věnec byl již dávno upleten, spočíval na šafářově stole. Jméno však zůstávalo stále tajemstvím. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 07/31/2018 | Kolo roku, Ze sálu soutěží, Ze STOklas | 0 komentářů