Na dotek
Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Je tak veliká, obrovská, tak blízko. Jako by stačilo natáhnout ruku a bříšky prstů se jí zlehka dotknout, pohladit ji. Vnímat její roztodivnou vůni, všechny barvy a zvuky! Cítit lechtání slunečních paprsků na holé kůži a vdechovat do plic chladivý svěží vzduch. Dotknout se bosýma nohama trávy zkropené ranní rosou. Jako by stačil jediný krok, a mít to všechno a mnohem víc. Zhluboka si loknu z láhve, než ji postavím vedle sebe na zem. Odvrátím pohled od jediného okna v kabině, protože mi to drásá srdce. Nesnesu déle ten pohled. Ne, když vím, že z této vesmírné lodi není úniku. Redakční úpravy provedla Helenia...
Procházka
Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Jdu. Jdu bosa. Někde jsem ztratila své boty. Našlapuji opatrně a s respektem k zemi, kterou mám pod sebou. Nejdříve mě na chodidlech šimrají stébla zelené trávy. Potom, jak přecházím přes pole, se tráva mění v posečená stébla. Jsou krátká a pevná, píchají do nohou. Bolí to. Přejdu pole. Cesta. Drobné kamínky mě trochu masírují, ale není to tak nepříjemné jako ta stébla na poli. Vlastně je to úleva. Cítím, jak se mi písek zadírá pod nehty. Skřípe. Je to nepříjemné pro uši. Chodím bosa ráda. Zkoumat tu různorodost pode mnou mě baví. Užívám si přírody. A té krásné země. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Gaia
Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Bohyně země sestoupila na zem a sledovala dění kolem sebe. Nebyla spokojená. Lidé na sebe byli zlí, neustále se mračili a trvalo dlouho, než došla do vesnice, kde alespoň trochu zněl smích. Květiny, které svou vlastní vůlí přiměla vykvést, usychaly. Gaia jen mávla rukou a na dům, kde bydlela zvláště zlá rodina, spadla halda kamení, na vedlejší dům seslala písečnou bouři. Gaia si to užívala, neměla slitování a nářek ostatních jí přinášel radost. Když však spatřila úsměv, vlídná slova a dům plný štěstí, i její černé srdce to rozněžnilo. Vyčarovala květiny, několik pestrých motýlů. I bohyně země umí být vlídná… Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Jistota
Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Troufám si říct, že pro většinu z nás nejbližší živel. Ten, u kterého nehoříme obavami o požár, netopíme se ve starostech, aby nepřišly povodně, nic nebere vítr z plachet našim plánům. Celý život obýváme jeho příbuznou, planetku se stejným názvem, avšak s velkým písmenem na začátku, většinu svého bytí strávíme na pevnině. Hrozbu zemětřesení nebereme tak vážně, vždyť je omezená převážně na místa styku litosférických desek, cítíme se bez ohrožení. Nesnažíme se udržet ve vzduchu, nepokoušíme se zabránit potopení pod hladinu, jsme přesvědčeni, že se nám nic nestane. Jednoho ze čtyř živlů se nebojíme. Vždyť stojíme pevně nohama na zemi. Redakční úpravy provedla Helenia...
Příšera
Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Země pod nohama začala praskat a vzdouvat se, jako by v ní bylo něco strašlivého, co vylézalo ven. Příšera tvořená z hlíny, kamenů a písku. Formovala se z puklé země a v srdcích lidí, již byli u toho, zasévala strach. Nikdo se nemohl ani pohnout, až na muže, jenž se tiše usmíval. Příšera hrozivě zařvala, otočila svůj nelítostný pohled k muži a začala se k němu blížit. Každý by utíkal, ale on ne. On jen lehce pohnul rukou, v níž cosi držel. Hůlku. Příšera už byla kousek od něj, když se najednou zastavila a začala se propadat zpátky do země. Redakční úpravy provedly Nerys Heliabel Ghostfieldová a Helenia...
Zahradničení
Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Byl krásný, slunečný den. Na obloze se honily mráčky a větřík lehce pofukoval. Tak tedy dnes, dnes je ten pravý den. Tomášek šel pomalu do kuchyně, kde už ležela připravená mistička se semínky. Tomášek ji opatrně uchopil a zamířil na zahradu. Jenom ještě najít nějaké pěkné místečko. Aby měly kytičky dost světla a tepla. Támhle v koutku to bude hezké. Tomášek opatrně vyhrabal kolíčkem hlubokou jamku a semínka do ní opatrně položil. Teď ještě přidat trochu vody z konvičky. A opatrně hlínu zahrnout. Snad semínka neobjeví nějaký nenechavý ptáček. Tomášek zamířil domů a už se velmi těšil, až kytičky vyrostou. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
