ŽD9 – Pouštění draka

Drabble ve formě básně Autor požádal o anonymní vydání. Venku šustí listy stromů, hurá, jdeme z domu! Táta v ruce draka nese, prý ho přepral v lese! Máma bere teplé pití, bez čaje teď není zbytí. Holínky a čepice potřeba jsou nejvíce. Přebrodit se závějí, dítě plné nadějí. Uvidí, jak se pouští draci, jsou tu s nimi pro legraci. Táta běží na kopeček, za ním jeho chlapeček. Nadšeně při tom křičí, let draka jasně líčí. Výš a výš, ať letí stále, máma kouká v teplé šále. Usmívá se, celá září, ruměnce má ve tváři. Těší se, až půjdou zpátky, nakrmí veverky, ptáky. Do krmítek dobroty, pro ty malé droboty. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 10/28/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

ŽD9 – Podzimní nebe

Drabble ve formě básně   Balení. Hromadu nejdřív postavím, Pak zakleju, že to nesbalím, Přebalování je sport adrenalinový, Jen kafe mi nervy snad obalí. Cesta. Šedý den pro většinu lidí, Úsměv z tváře mi nezmizí, Cítím se jiná, svěží, Energii kočíruju stěží, Ostatní nechápou otupěle. Čekání. Myslím na všechno a na nic, Ač snažím se soustředit sebevíc, Nejde to, jen kolem koukám, Zkouším si číst a taky doufám, Že mám vše, poslední umírá naděje. Let. Obláčky lemří jak vata cukrová, Krásná vzpomínka v hlavě se uchová, Nehledě, jak je tam dole na zemi, Vysoko nahoře slunce vše prosluní, Káva mozek probudí, nadšení povzbudí, Dobrodružství čeká. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 10/28/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

ŽD8 – První krok

Romantické drabble   Podívá se, nepodívá se? Proboha, tak se podívej! Já se vykoupala, navoněla, učesala… ano, dokonce jsem se i učesala! Tak se podívej, jak mi to sluší! To snad není možné, on se nedívá… Jí to tak sluší, dokonce se i učesala! To obvykle nedělá. Většinou tady běhá, na všechny se usmívá… na mě taky, ale to ona na všechny. Achjo. Jestli se nepodívá, tak na něj převrhnu vázu s kytkou. To by bylo, aby se pak nepodíval. Na co čekat, jdu do toho. BUM, BÁC. Promiň, já nechtěla! To… to… to nevadí. Jmenuji se Eliška. Já jsem Radim. * * * Později Kouzelníkovi. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 10/27/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů

ŽD8 – Jak jsem poznala toho pravého

Romantické drabble   Tehdy jsem si všimla, že ho miluju. Byl na mě vždycky milý, staral se a zajímal se o mě. Úplně jsem mu četla z jeho pomněnkových očí. Když jsem přejela pohledem přes jeho úsměv, podlamovala se mi kolena. Musela jsem být rudá, jak jsem na něj koukala. Podal mi květinu, šla z ní cítit láska. Objal mě a myslela jsem, že zešílím. Hrudí jsem byla stále přitisknuta k němu a najednou se samovolně jeho rty vpily do mých. Poletující motýlci mne šimrali v břiše a před očima jsem měla největší ohňostroj svého života. Protože když se milujete, není co řešit. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 10/27/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů

ŽD8 – Rande naslepo

Romantické drabble   Mazi vstoupil do místnosti. Mazi: Ahoj. Bbeka: Ahoj. Už jsem myslela, že tu budu sama. Mazi: Nikdy bych tě samotnou nenechal. Mazi: Ty si samotná nezasloužíš být. Kéž bychom se viděli. Bbeka: Třeba jsme se někdy minuli na ulici. Mazi: Víš, i když neznám tvé jméno, tak mám pocit, jako bychom k sobě patřili už odjakživa. Toužím tě vidět. Bbeka: Já tě chci také poznat. Bbeka: Už mi nestačí slyšet jen tvůj hlas a číst jen tvé zprávy. Mazi: Musím tě vidět hned. Bbeka: 😀 Vždyť víš, kde bydlím! Mazi: Chci tě už konečně políbit. Mazi opustil chat. Bbeka: ?? Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 10/27/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů

ŽD8 – Prekvapenie z lásky

Romantické drabble   „Láska, som doma,“ zaznel z predsiene mužský hlas. O chvíľu na to sa v obývačke zjavila strapatá hlava pána domu. „Zlato, kde si?“ „Spálňa,“ ozvalo sa z poschodia. Neváhal a vydal sa tam. Keď otvoril dvere, v šoku zalapal po dychu. Miestnosť bola ožiarená svetlom desiatok sviečok, rozostavaných okolo postele, na ktorej v celej svojej kráse ležala jeho láska. „Konečne si tu. Už sa ťa neviem dočkať.“ „Panebože,“ vydýchol pri pohľade na tú dokonalosť. Prišiel k posteli, sadol si a svoju lásku objal. Vzájomne si hľadeli do očí, snažiac sa tak vyjadriť všetky svoje city. „Milujem ťa, láska,“ šepol. „Navždy.“ Redakční úpravy provedla Áine...

Autor : dne 10/27/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů