Podzimní ráno od Eleonory
Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Je časné podzimní ráno. Procházím ulicí za matného svitu lamp. Dívám se na nebe, na hvězdy, které pomalu mizí s tím, jak ubývá tmy. Všude kolem je nádherné ticho. Ze stromů padá pestrobarevné listí a trávník pokrývají malé kapičky rosy. Není kam pospíchat, dnes jsem tu dříve než jindy. Přes silnici běží mourovatá kočka, na chvíli se zastavím. S obdivem pozoruji její ladné pohyby. Město se pomalu začíná probouzet k životu, v oknech se objevují světla a vzduch se zdá být méně chladným. Pomalu jdu směrem ke škole. Po chvíli zhasnou lampy. Na obzoru se objeví růžová záře – východ slunce… Vydáno v původním znění bez...
Životní cesta
Čtrnáctý díl sepsaný na téma Mrtví můžou, živí musí. * Stáli proti sobě. Stejní a přesto jiní. Jeden chtěl přinést městu smrt. Druhý dal městu celý svůj život. Protivníci. Nepřátelé. Bratři. Stáli a nemuseli říct jediného slova, aby si rozuměli. Minulost jim oběma stále připomínala den, kdy se zpřetrhalo jejich bratrské pouto. Den, kdy jeden z nich zahodil své jméno na zem a zadupal jej do prachu. Den, kdy si jeden vybral zkázu a smrt. Mohl dělat cokoliv. Neměl žádné zábrany. Když jdete cestou mrtvých, můžete cokoliv. A tak se druhý stal ochráncem města. Bránil jeho život všemi dostupnými prostředky. Navěky stál na cestě živých. Neměl na výběr. Prostě musel. Redakční úpravy provedla Helenia...
Podzimní ráno od Uny
Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Z peřin mě tahá budík. Otvírám oči a vidím za záclonou modrou oblohu, rozsvícenou čerstvě protahujícím se sluníčkem. Dnešek bude krásný a plný inspirace! Otvírám okno. Pouštím do pokoje čerstvý vzduch. Je tak svěže chladný, že se musím zachumlat do županu. Pohled do lesa za naším domem je nádherný. Listnaté stromy už mění barvy svých šatů. Žlutá, oranžová, červená, propůjčují paprskům růžový nádech červánků a to je teprve ráno. S třepotáním padajících listů, jako kdyby se zastavil čas. Říká se, že když vidíte padat listí ze stromu, někdo na vás právě myslí. Z chladného rozjímání mě vytrhne vůně čerstvé kávy. Vydáno v původním znění bez...
Tváří v tvář
Třináctý díl sepsaný na téma Zlé dvojče. * Nemělo cenu se vzpírat. Následovali vojáky. Vypravěč doslova cítil strach a bezmoc sálající z jeho společníků. Společně vstoupili do hradu. Měl už tu stát nebo teprve bude? pomyslel si Vypravěč, ačkoliv na tom nezáleželo. Na ničem už nezáleželo. „Vítejte! Tak moc jsem se těšil na setkání. Doufal jsem, že dorazíte sami. Ale jak vidím, moji muži vás dokázali najít a předat vám moji pozvánku,“ ozval se pevným hlasem jejích protivník. „Co jsi udělal s kronikou?“ odsekl mu Vypravěč. Odpovědi se mu dostalo ve formě pobaveného úsměvu. „Ale, ale. Copak je to za způsoby? Takhle se vítá rodina? No tak, bratříčku!“ Redakční úpravy provedla Helenia...
Podzimní ráno od Miraell
Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Ranní krajinu, stále ponořenou do tmy halí něžná mlha, která skrývá mnohá tajemství. V té mlze má člověk pocit, jako by byl jediným na světě. Nebo alespoň široko daleko. Světlo vzdálené lampy se jeví pouze jako nejasný zářivý kotouč. Obloha začíná blednout, zvolna získává své světlemodré a narůžovělé odstíny. Až se nad obzor vyhoupne slunce, které se ještě snaží hřát, leč sil mu mnoho nezbývá. Mlha se zvolna rozpadá pod zlatavými slunečními paprsky odhalujícími barevnou podzimní krajinu, kterou malíř Podzim použil za plátno. Sluneční svit se převaluje přes listy stromů zbarvené do žluta, červena a odhaluje tak pravé klenoty přírody. Vydáno v původním znění bez...
Z louže přímo pod okap
Dvanáctý díl sepsaný na téma Tak za kolik. * Doběhli ke klášteru. Doufali ve chvíli klidu na přemýšlení. Zabušili na vrata. Bylo jim okamžitě otevřeno. Vyděšeně couvli. „Ne, to nemůže být možné,“ vydechl Vypravěč. „Měli jsme pravdu. Kam jinam jste se mohli schovat,“ pronesl velitel s jizvou na krku. Salix s chlapcem se otočili. Zjistili, že jsou obklíčeni. „Proč jste se přidali na jeho stranu? Kolik vám nabídl?“ ptal se překvapeně Vypravěč. „Tady nešlo o peníze. Díky němu žijeme. Díky němu mám zpět hlavu,“ pronesl ledově. „Ale to se ještě nestalo,“ odpověděl Vypravěč, zapomínaje, že se časy prolínají. „Možná pro vás. My si ale pamatujeme den, kdy nás sťali!“ Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
