První okénko: Cesta pod vrbu

Adventní kalendář otvírá své první okénko. Skrývá se v něm od všeho něco: je to double-drabble s trochou zamyšlení, několika verši, úsměvem a pozváním. To vše pro Vás do prvního okénka vetkl Tadäus Trottertickler. Příjemné zimní čtení… * Pomalu přichází čas slunovratu, lesní zvěř si začíná chystat zásoby potravy a celá příroda se připravuje na příchod zimy. Studený vítr ošlehává tváře všech, kdo se mu postaví, a časné mrazíky nám dávají naději, že se brzy dočkáme bílých Vánoc. Zima se podepsala i na jedné urostlé vrbě, pod kterou si všichni tak rádi chodíme číst. Poslední její lístek opadl a zanedlouho se na ní objevil kouzelný nápis: „Poslední lístek ze mě opadl; kdo teď bude si pode mě chodit číst? První sníh již na mě napadl; ke čtení je zde stále...

Nebezpečný hlad

Dvacátý první díl sepsaný na téma Mazanec a mazanice. * Utíkali chodbami a snažili se přitom nedělat žádný hluk. „Předpokládám, že bude mít kroniku u sebe,“ pronesl tiše Alois. „Biskupská ložnice?“ dodal. Vypravěč kývl na souhlas. Dávalo to smysl. Přemýšleli jak dál. Najednou se všichni otočili směrem k chlapci, kterému ukrutně zakručelo v břiše. „Musíme se rozdělit. Vy vezměte chlapce. My dva najdeme tu vaši slavnou kroniku,“ otočil se Alois na Vypravěče. „Sejdeme se u děkana na faře,“ rozhodl Vypravěč. „Zkuste sehnat něco k snědku. A nemusí to být posvěcené jídlo,“ pousmál se Alois. „A ty se tu přestaň opírat o tu mazanici. Máme tu nějakou práci,“ mrkl na Salix. Redakční úpravy provedla Helenia...

Útěk

Dvacátý díl sepsaný na téma Plán B. * Vypravěč z toho neměl dobrý pocit, ale hodlal využít příležitosti, která se mu naskytla. Donutil chlapce a Salix vstát. Podíval se na biskupa ležícího bezmocně na zemi. Jindy by mu pomohl, ale teď byla každá vteřina drahá a on by je jen zdržoval. Musel ho nechat na pospas osudu. Salix se na něj vyčítavě podívala, ale neřekla jediného slova. „Pojďte za mnou,“ zašeptal Alois, ale Vypravěč jej zarazil. „Nejdřív musíme najít kroniku, kterou můj bratr ukradl. Bez ní nemůžeme odejít!“ pronesl naléhavě. „Toliko k plánu nepozorovaně utéct. Dobrá, nový plán. Sebrat kroniku a nenechat se zabít,“ pronesl Alois vážným hlasem. Redakční úpravy provedla Helenia...

Nezávazný dar

Devatenáctý díl sepsaný na téma Věno. * Vypravěč se postavil. Nespouštěl z Aloise pohled. Netušil, zda jim hodlá pomoci, nebo jde jen o bratrovu léčku. „Je mi jasné, že mi nedůvěřujete. Ale nemáte jinou možnost, než to zkusit,“ pronesl vážným tónem Alois. Došel k Salix a chlapci a pomohl jim na nohy. „Proč nám pomáháte?“ zeptala se tiše Salix. „Protože nemám rád bezpráví. A nedokážu odolat, abych nepomohl krásné dívce v nesnázích,“ pousmál se. Salix sklopila zrak. „Co za to budete chtít?“ zeptal se Vypravěč. „Nic. Dávám vám život. Berte to jako dar pro budoucího muže téhle krasavice,“ pronesl Alois. Tváře Salix se zbarvily do sytě zelené. Redakční úpravy provedla Helenia...

Podzimní ráno od Marguerity

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * „Crrrrrrr!!!!“ Budík. Ne a ne, ještě je noc. Otevřu jedno oko, vidím tmu. Pomalu zavřu to první, abych náhodou neudělala moc prudký pohyb hned po probuzení. Otevřu druhé oko. Tma. Takže nemůže být ráno! Ráno znamená stoupání sluníčka na oblohu. Teď je tam ještě měsíc! Pokojně opět usnu. Probudí mě světlo. Ráno, je ráno? Kouknu na hodiny. Devět. Já zaspala! Vylítnu, oblíknu a běžím do práce. Podzim a zima bývá vždycky tragický pro udržení práce. Cestou z práce hltám pohledem zbarvení listí. Krása, jednoduše nádhera. Jen to vstávání. Ještě štěstí, že mám tolik let na trénování přijít včas do práce. Vydáno v původním znění bez...

Cizinec

Osmnáctý díl sepsaný na téma První kontakt. * Druhý den seděli v kobce o hladu. Salix stále přehlížela Vypravěče a bavila se pouze s chlapcem. Vypravěč pozoroval dveře a přemýšlel. Měli jedinou možnost úniku. Museli by však přemoci stráže. Jenže k tomu by potřebovali, aby někdo přišel. Uprostřed noci zaslechl opatrné našlapování. Poté se s tichým cvaknutím otevřel zámek. Dovnitř vstoupil neznámý muž. „Alois, jméno mé. Doufám, že vám nebude vadit, když vám budu nápomocen při útěku,“ pronesl tichým, přesto veselým hlasem. „Kdo jste?“ zeptal se překvapeně Vypravěč a zadíval se na československý válečný kříž na jeho hrudi. „Někdo, kdo se nebojí postavit do čela odboje,“ odpověděl Alois. Redakční úpravy provedla Helenia...