Moje stará basa

Brum. Brum. Brum. Bručela si moje stará basa v koutě. Dělala to vždycky, když jsme osaměli. To zvláštní bručení jsem slyšel jenom já, bylo to spíš takové vibrování na vnitřní straně lebky, které se ke mně přikrádalo z nočního ticha. Měl jsem ten pocit rád, přicházel těsně před spaním a příjemně šimral v mozkovně. Víte, ona basa má hlavu, krk i tělo dočista jako skuteční lidé, a tak mi vůbec nepřišlo divné, že jednou na mne moje stará basa promluvila lidským hlasem. „Zahraj něco…,“ zavrněla do ticha mého pokoje. „Spím,“ zněla má strohá odpověď. „Nelži,“ ona na to. Přetáhl jsem si polštář přes hlavu, ale brnění v hlavě jsem se nezbavil. „Zahraj něco. Zahraj něco. Zahraj něco!“ Nedala mi pokoj a nedala. Spát jsem...

Citátové drabble IX. od Elizabeth

Kolegyně Siny nám zaslala nejlepší příspěvky ze své soutěže Citátové drabble IX., tedy se i vy můžete pokochat tím nejhezčím na motivy tohoto citátu: „Zdravý ubožák je šťastnější než nemocný král.“ – Arthur Schopenhauer. Král stonal a s ním smutnilo celé království. Proč také ne? Vždyť každým dnem balancoval na tenké linii mezi životem a smrtí a nikdo nedokázal říci, kdy se uzdraví, kdy už mu bude lépe. Možná někdy nebyl nejoblíbenější, ale i tak to byl král. Mezitím v podhradí se potuloval stařičký žebrák. Neměl nic, kromě svého života, malého váčku na zdraví a jedné věci, které si jiní tolik necenili – zdraví. Jenže i když prosil, jak chtěl, po celém království, nikdo mu nepomohl. Možná mu lidé záviděli, že je zdravý, i když dny a noci...

Citátové drabble IX. od Andrewa

Kolegyně Siny mi zaslala nejlepší příspěvky ze své soutěže Citátové drabble IX., tedy se i vy můžete pokochat tím nejhezčím na motivy tohoto citátu: „Zdravý ubožák je šťastnější než nemocný král.“ – Arthur Schopenhauer. Za sedmero vodními elektrárnami žila rodina. V bytě 2+1 se tísnili táta, máma a tři děti. Ačkoliv mnohdy obědvali jen krupicovou kaši, nestěžovali si. Auto neměli, všude chodili pěšky, a kam pěšky nedošli, tam jel autobus. Ovšem jen výjimečně, protože krize je krize. Táta dělal v továrně a máma vypomáhala jedné bohaté paní s domácností. Kdykoliv přišla, obdivovala krásu kolem. Stokilová domácí paní kolébavou chůzí procházela dům a závistivě sledovala pobíhající mámu. Nechápala, jak může být pořád tak čilá, když ona sotva chodí a všechno ji bolí....

Ve snech

Příspěvek do soutěže Tematický čtvrtek. Ve snech se plní všechny touhy a obavy celého světa. Někdo utíká, jiný je hrdinou. Ona byla virtuoskou, která dokázala zachytit šelest okvětních lístků a proměnit ho na podmanivou melodii. Přidala duhovou ozvěnu, zvonila na květy zvonků a nikdy nezapomněla na pečlivý zápis, aby příště mohla začít tam, kde skončí. Každou noc hrála malým dětem ukolébavku a i jejich slzy se proměňovaly v noty a odmlky. Přivolávala si stále tentýž sen, po dni plném pípání přístrojů, křiku, chladu a pocitu beznaděje z toho, že nemůže pomoci. Skládala svou sonátu a doufala, že přeci jen něco bude moct zachránit. Samu sebe.

Kdybych tak mohl být… II. od Neny

Nejlepší práce z druhého kola soutěže s tímto zadáním: „Kdybych tak mohl být kloboukem ve větru…“   Autor: Nena Campbell Kdybych tak mohla utéct na chvíli Od všednosti a věčné nudy Já vydala bych se vstříc cíli Za nemožným, na Bermudy A abych jakous měla jistotu Že neuvidím víc ty kraje Tak vzdávám se já navíc životu Chtíc poznat nové mravy, nové taje Ten moment promění se tak už napořád Já stala jsem se hebkým kloboučkem A vítr, doucí jako vodopád Unáší mě v proudu slaboučkém To já ukrývám se v čistém lehkém vánku Má duše, tělo, smysl života Váš osud, jsoucí na kahánku A jeho vzdalující se...

Kdybych tak mohl být… II. od Kaliry

Nejlepší práce z druhého kola soutěže s tímto zadáním: „Kdybych tak mohl být kloboukem ve větru…“ Autor: Kalira Sionská Nehledět na tebe, jenom se smát sám pro sebe si s větrem hrát kam on půjde, tam za ním vlát a bude to hra na lásku pravou tu, co za cíl blázni si vždy kladou a nevzpomínat na tvoji zlatou hlavu a vůni šampónu z rána ty teď máš přece nového pána a pokrývku hlavy modernější nepokrytě nezakrytě líbeznější já vlaju, já vlaju, já vlaju nepokrytě nezakrytě svobodnější