Tulipán od Inees

Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán. * Na stonku tenounkém k nebi se dívá, možná se usmívá, možná tu zívá. Možná se rozhodl dorůst až k mrakům. Předvést se zvědavým okolí zrakům. Dívá ze z vysoka a něco hledá. Lístky své okvětní do výšky zvedá. Copak mu na louce ve slunci chybí? Po čem tu tak pilně v zeleni slídí? Chybí mu k tulení snad jeho láska? Z toho mu na kvítku vyraší vráska. I každá květina chce svého druha. V ten moment na nebi zjeví se duha. Tulipán své jméno po lásce nosí. Proč lidé květiny na louce kosí? Najděme jak oni k tulení vlohy. Stačí jen slůvko, netřeba slohy. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 05/23/2019 | KvětNomluva, Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Tulipán od Ewenlie

Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán. * V zelenom sade hrdo stojí,pri sebe štíhle listy v zbroji.Pyšný je sťa zemepán,je to predsa tulipán. Okvetné lístky hrdo sa nesúschované do šiat, kráčajú z plesu,– červená, žltá, jemná aj sýta,ich krása ostáva neodkrytá. Jemne a s nehou, kúsok po kúskurozkvitá kvet, sťahuje rúšku.Lupene kalichu vôňou sa plnia,nádychom zobúdza z večného snenia. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 05/21/2019 | KvětNomluva, Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Óda tulipánu

Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán. * Ó ty cibulovitá rostlino, která mnoho druhů máš. Přinášíš sem tolik krásy, že se nám jen asi zdáš. Máš jednoduché listy, které se však střídají. Horní se zmenšují a dolní větší se zdají. Tvé okvětí se skládá z šesti okvětních lístků. A mně moc příjemně je, jsi-li zrovna na blízku. I tvá barva je nádherná, žlutá s červenou se střídá. A kombinace obou barev rovněž o tvé kráse vypovídá. Jmenuješ se Tulipán, a jsi prostě kouzelná. Kéž jen, krásná květino, každý tvoje kouzlo zná. Ó Tulipáne krásný, ty zázraku přírody. Kéž ti nic nechybí a také i šťastný jsi. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 05/19/2019 | KvětNomluva, Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Tulipán od Christiny

Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán. * Okvětní lístky v přeslenech, tyčinek šest a pestík, tobolky, semeník, barva jak v plamenech, to jest pár charakteristik. Žlutá, červená či žíhaná, dlouhá, nebo krátká, kvete večer, kvete z rána, všech včeliček je kamarádka. Vůně se line po zahradě, odkud asi ta krása vane? Tam v zahrádce pod okny, kvete jich víc a víc, no jen řekni! Cibulka cibulce – předává se zpráva, v téhleté zahrádce není jen tráva. Jaro končí a odkvetlé lístky padají pryč. Copak se děje? Co je ten klíč? Proč náhle všechna ta barva mizí, kam jenom tohleto spěje? Již neobtěžují ho potvory hmyzí, Už je konec jara. Přesně to se děje. Pro toto období již je vyčerpán, ten překrásný jedinečný tulipán. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 05/17/2019 | KvětNomluva, Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Tulipán od Indris

Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán. * Ze země vlhké vyrůstáš. Jara teplo předjímáš. Pravou jsi jarní květinou, na níž mé zraky spočinou. Stonek rovný jako hůl, však sám jen tvoří tebe půl. Listy jej silné ochrání, barvou louky a svítání. Květ tvůj je krásnou korunou, lístky jsou středu ochranou. Barev různých nabýváš, barevný tě zdobí plášť. Malou zem jsi proslavil, i králům ses prý zalíbil. Dodnes jsi slavný velice. Váží se z tebe kytice. Žel, kveteš jenom krátký čas, jen dní rychlých, jako letní mráz. Pak dál už zbývá čekat jen, až za rok zase vykvete sen. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 05/15/2019 | KvětNomluva, Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Tulipán od Bibi

Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán. * Moje dětství bylo děsné, cibulky tulipánů jsou trošku těsné. Žádný pohyb, zábava, ve sklepě byla otrava. Pak se ale něco stalo, co mne na záhonek dalo. Zavrtal jsem se do hlíny, zmizely chmury i splíny. S broučky začalo vyprávění, dali mi malé zaškolení, jak to v přírodě vlastně chodí, jak se kytička z cibulky rodí. Kořínky už mám, to je vám paráda, pomalu bude mi maličká zahrada. Lístky se tvoří jak odlesk zeleně, vidím se v rose, tvářím se zmámeně. Rostu a rostu – po slunci, po rose, brzy já oblaků patrně dotknu se. Korunu z květů slavnostně nasadím a tvůj den k úsměvu voňavě naladím. Mám žluté lístky, „v úsměvu slunce máš,“ vidím vždy lásku, když na mne se podíváš. Vůní zas říkám ti: „Chci být v tvé...

Autor : dne 05/13/2019 | KvětNomluva, Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů