Setkání po pěti letech od Bilkis
Double-drabble – vypracování ze semináře Sub Salix. Co bych ti řekla, kdybychom se potkali? Že už jsem chladná a tvůj odchod mě nepálí. Pět let je doba dostatečně dlouhá, aby v ní zmizela láska i touha. Ráda si říkám, že jsem ti odpustila, že jsem už jiná a méně rozpustilá. Že už se netrápím sobectvím tvým. Víš, byla to laskavost vůči nám oběma, zničila bych vše, co dobro znamená. Trpěl bys, stejně tak já, teď už to vím, co kazila jsem, dnes už nekazím. Víš, měl bys přijít a podívat se mi do očí, dřív se mi z toho hlava točila a dnes už se netočí. Myslím, že jsi součástí minulých životů, vybledlá vzpomínka, další kůl do plotu. Nemohu říct, že jsem tě neměla ráda, nemohu říct ani: „vlez mi na záda!“ Už dlouho jsme se neviděli, rozhodně déle, než bychom měli....
Šepot Jesene
Jesenná rozprávka prírodu pretvára, svoj príbeh farebný mi teraz rozpráva. Dych sa mi tají, som však tak šťastná, vôkol mňa sen a jas, vízia krásna. Farebný ohňostroj i posledné lúče, berie si už Jeseň od Leta kľúče. cítim už vetrík, pohládza vlasy, Spomienkou budú už letné časy. Žblnkoce potôčik a lístie klesá, srdce mi pri takom pohľade plesá. Milujem Jeseň a slávim prírodu, za túto moju nádhernú príhodu. Spomínam tíško na minulé jesene, plecia mám náhle iba tak zvesené. Vybledol obraz drahého človeka, odišiel, nie je, spomienka ďaleká. Tá jeseň je náhle sivá a pustá, farby už zmizli, utíchli ústa. Spomienky chutia, trochu i bolia, kolobeh života, prírody vôľa. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Ztracená cesta
Bojím se tmy, bojím se světla, nesnáším temné sny, z nichž vykvetla ta černá noční můra… Bojím se dne, bojím se noci, mám strach z temnoty a černé moci… Bojím se klece, života ve tmě, do tmy se mi nechce, i když je ve mně… Bojím se nemoci, není mi pomoci, básním o temnotě a o mé prázdnotě… Lidé, vzpomeňte si. Zapomenutá… Neznáte mě asi… Ve vašich vzpomínkách jsem vzadu zasutá… Tma sahá daleko, všechno pohltí… Kam dohlédne mé oko, nic ji nezasytí… Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Naše planeta
Naše země je kulatá, co však není – tak určitě zubatá. Všude okolo plno trávy roste, stromy, keře, květiny, na každém jsou nějací hosté. Ať už je den nebo noc, všechno má svou kouzelnou moc. Obloha posetá hvězdami, možná několika miliardami. Velký měsíc co mění svůj tvar, projít se po něm, to je velký dar. Všude plno vody okolo, kochám se tím ráda, i když je šero. Nebo ve dne si ležet v trávě jen tak, koukat na oblohu, mrakům dávat jejich tvar. Různě po světě jsou i hory, možná potkáš i zvíře, co má rohy. Pokud prostředky na to máš, můžeš procestovat ten svět náš. Každý má rad to svoje kouzlo země, podívej se z vrchu, kolik je tu zeleně. Je neuvěřitelné, jak je tahle planeta staletá a stále dokola na ní krása vyrůstá. Létá si kolem slunce, z dálky však...
Starý dům
Znám jeden starý dům, prachem pohlcený, království pavoukům, starý… Opuštěný… Zahrada zarostlá halí se šerem, zde sídlí duše má, v domě opuštěném… Sem ráda chodívám, do domu ukrytého, v šeru usínám… V náručí domu mého… Vrznou dveře, prach zavíří, podlaha zavrzá, vzlétnou netopýři… Lampa za okny ponuře zabliká, šeří se… Usínám… Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel Ghostfieldová
Nejlepší kamarád
Mít nejlepšího přítele je velké vítězství, když se venku sejdeme, následuje plácnutí. Spolu dobrodružné výlety plánujeme, jednou jsme se rozhodli, že na lodi vyplujeme. Jo, pláže, tam bychom se taky jednou vydat chtěli, hodit deku na písek, lehnout si, relaxovat, no není to skvělý? Nebo jen tak po venku flákat se a hlavně ztratit pojem o čase. Týden bez svého kámoše je pro mě jako meč bez svého zbrojnoše. A proto si vždy važ svých přátel, nikdy nevíš, kdy přijde padělatel. Protože zlo je všude okolo a jen od přátel můžeš čekat dobro. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel Ghostfieldová
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
