Koloběh
Autor: Artemis Bount Keď slnko zapadá Keď sa chrbát skláňa Žiara sa vytratí Ako jemný vetrík v letnom lúči A nastane tá zlá stránka Tma sa už chystá svoje pazúry vytiahnuť Vytiahne a už nevtiahne …. Až zrazu po hodinách utrpenia Žiara prenikavá Roztrhne zlé putá A tma je porozená Nastáva ráno
Sněžný úplněk
Autor: Cristal Juliette Chci změnit podmínky, chci změnit sebe, chci cítit lásku a vidět nebe. Pomíjivost, bolest, bezcitnost němá, nic z toho necítím, nic z toho mne už nezajímá. Neustále a znovu hledím na krásu nebezkou, cítím štěstí, lásku i radost bezbřehou… Nech mne tu ještě chvíli sedět bez strachu, že tě ztratím, jenom tak hledět. Až přijde kometa a za ní rozbřesk. Začneš se ztrácet, potichu odejdeš… Až paprsky slunce nemilosrdně překryjí krásný svit hvězd, zeptám se opět, kdy střetnou se směry našich cest. Tam v dálce mi svítá paprsek naděje, že realita nepřijde, sen v nás snad...
Malý kouzelník
Autor: Batka Mostrová žil, byl malý kouzelník, který měl svůj skleník, pěstoval v něm rajčata, měl v něm malá morčata, svá rajčata prodával, hodně vydělával, nikdo však netušil, že kouzelník vše nabušil, do rajčat dal proteiny, do morčat zas zbytky, takže malá morčata umřela na to tata. A co malý kouzelník s jeho skleníkem? Skleník lidé rozbili, kouzelníka pohřbili. Neměl rajčata prodávat, ale radši rozdávat, hlavně bez proteinů! Možná bez sacharidů. Ptáte se, jestli to přežil? Ano, předtím, než se zabořil i s rakví do země, cvičil dech pod zemí denně. Ale to není vše, vzal si s sebou kleště, kleštěma rakev rozdělal a ze země se vykopal. A tak malý kouzelník, který podvedl lid, přežil věčný klid. Chudáci malá morčata snědla všechna zbylá rajčata, a všechna tak...
Vlčí smečka
Byl jeden velký pes, který hlídal svou rodnou ves. Jednoho dne ale přišla do vesnice smečka a zabila nebohého chlapečka. Pes se smečky bál, tak utekl v dál. Smečka ho ale viděla a rychle za ním běžela. On ocitl se jí tváří v tvář a uviděl velkou zář. Podíval se jim do tváře, náhle zvětšila se záře a on uviděl vlky, byla to vlčí smečka, s nimi byla i jeho dávno ztracená matka. Začala žít s vlky před několika roky. Pes už dávno myslel, že matka jeho zemřela, ale ona zatím s vlky žila. Tak se pes zeptal: „Mohu s vámi žít?“ Vlci odpověděli: „No nebudeš nám na obtíž.“ Tak pes s nimi žil, dokud...
Temnota
Autor požádal o anonymní vydání. V temné noci světla mých majáků Se rozsvěcují opatrně. Bojím se slunce paprsků. Bojím se dne až přehnaně. Bojím se toho, co přinese. A ani to nechci vědět. Co když to člověk nesnese. Chci zůstat vprostřed noci ležet. Ty, rytíř v zlatavém brnění. Ze spárů temnoty mě rveš. Jsem ta, co se všeho bojí. Proč mě nechápeš? Dnem provedeš mě, jak nejlíp umíš. Já zas provedu tě temnotou. Bolest i strach ve mně tlumíš. Už nechci být tou zlou.
První den ve škole
V pátek hned po ránu sova přinesla mi zprávu. Do školy jsem se dostala, radostí jsem hopsala. Na nákup jsem letěla, rozpadlé šaty koupila. Peněz mi zbylo drobátko na kouzelné párátko. Pan Ollivander se jen mih, jaký já jsem měla švih! Teď párátkem nemávám, o okolí se obávám. Dočkám se teď času, jako husa klasu. Jak se kouzlit naučím, bezpečí všem zaručím.