Podzimní báseň od Eliyon
Báseň do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Léto nám končí zas, nastává podzimní čas. Dlouhé noci, slabost slunka, také už nezasévat semínka. Světlá půlka roku za námi je, temná je tu a příroda zpomaluje. Sbírá síly na další etapu, lidé vyrábí spoustu amuletů. Symbol je Roh hojnosti, taky čas rituálů vděčnosti. Období Mabon málo lidí zná, ale prý se to tak nazývá.
Už je to tady
Báseň do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Už je to tady, světlo a tma. Všechno je stejné, vám se nezdá? Slunko nám zachází, přichází tma, kratičké objetí jest nádhera. Bohyně čeká, bůh přišel zas, možná jen objetí či polibku slast. Krásný je pohled na ten náš svět. Temnota halí jej, slunko je zpět. Později přichází, dříve jde spát, však temné obloze musím se smát. Mám to moc rád, ta temná rána, možná jsem podivný, možná jsem vrána. Redakční úpravy provedla Helenia...
Svátek Mabon
Báseň do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Dnes nastává ten velký den, snad se tím farmářům splní sen. Rok co rok plody nosí, ať už je to ovoce či med vosí. Na vrcholky hor, kde modlitbu zpívá sbor. Vzdávají tak hold bohyni, úrody a blahobytu dárkyni. Den s nocí si roven jest, a štěstí se dárcům připlete do cest. Svátek Mabon tak uctívají, po generace si tak tento zvyk předávají. Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.
Lačný slepec
Co je přátelství a láska, když peníze nemám? Je to pro chudé na oči páska. Proč život bohatých neznám? Peníze jsou svoboda, peníze jsou vše. S nimi budu vévoda a nikdy mi nebude zle. Budu si dělat, co budu chtít, vždy budu mít na chleba. Už nebudu jen hloupě snít, strach už nebude potřeba. Všichni by mě obdivovali, byl bych oblíbený. Můj majetek by mi záviděli, byl bych milovaný. Zlato se mi bude lesknout v dlaních, drahokamy odpočívat v trezoru. Budu šťastný jak dítě na saních a před chudý život dám závoru. Kdy to přestane být pouhý sen, konečně budu šťastný? Až zmizí měsíc a začne den a můj život bude jasný. Už jsem se rozhodl, vyloupím banku. Můj sen mě nakopl, získat pár franků. Přicházím s maskou, lidé okolo se mě bojí. Jdu za svou láskou, ale ochranka se na...
Píseň větru
Vzdušná báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Proletím lehce oblohou, koně mě předhonit nemohou, ptáčky k nebi pozvedám, sílu mocnou předávám. Vlasy tvé rychle upravím, semínky louky ozdobím, lopatky mlýnů otáčím, sukně děvčat roztáčím. Vlny mi vděčí za svůj tvar, lodím dávám mocný dar, plachty zvolna napínám, píseň moře zazpívám. Však sypké věci zavírej, s nimi tančím vzdušný rej, pytlík mouky převrátím, co uchvátím, to nevrátím. Redakční úpravy provedla Helenia...
Vzduch
Vzdušná báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Vzduch často dýcháme, někdy pěkně voní. S různými plyny ho mícháme, a plíce nás z toho bolí. Kyslík, dusík, vzácné plyny, to do vzduchu patří. Všichni dávají plané sliby, že se situace zlepší. Elektrárny nejsou jen na vzduch, jsou i na slunce a vodu. Většinou však cítíme jen puch a často pijeme kolu. Jen v horách je vzduch čistý, a slaný je zase u moře. Jezera se teď čistí, hlavně ať nenarazíme na tchoře. Redakční úpravy provedla Helenia...