Sága rodu Trabantů
Jackie Ducky, Mrzimor Na kraji malého městečka stával od nepaměti všech místních obyvatel dům, ve kterém žila rodina drobného mužíčka, Josefa Trabanta. Nevedlo se jim zrovna nejlépe, a tak se jednoho dnes Josef rozhodl, že založí rodinnou firmu, která bude vyrábět auta. A jelikož byl celkem obstojný automechanik, ihned se s partou přátel pustil do práce.Za pár týdnů bylo první auto hotové. Nebylo nijak složité, prostě takové malé autíčko, které si může dovolit každý. A právě toto auto zaznamenalo obrovský úspěch nejen v městečku, ale i dalekém okolí. Všude se ihned rozkřiklo, že po ulicích se tu prohání vozy úplně jiného typu, než jsou všechna ostatní auta. Josef ani nedoufal v tak obrovský úspěch, zakázky přibývaly a jeho sláva se šířila. A tak netrvalo dlouho a...
Pírko podzimu
Janel Weil Bylo osmnáctého září a ona si začínala přát, aby už padal sníh. Zachumlaná do šály a teplého svetru vzpomínala na všechno to, co sice bylo, ale už to nemilosrdně odvál vítr. Zbyla tu už jen ona a hrnek kakaa. Pomalu upíjela, dívala se na zavřenou skříň s pečlivě vyrovnanými dárky k Vánocům a přemýšlela. Vlastně už ani nebylo co dělat. Nepřišel letos podzim nějak podezřele brzy? Cindy si zastrčila za uši pramen světlých vlasů a úkosem pohlédla na kalendář. Bylo osmnáctého září a ona si začínala přát, aby už padal sníh. Zachumlaná do šály a teplého svetru vzpomínala na všechno to, co sice bylo, ale už to nemilosrdně odvál vítr. Zbyla tu už jen ona a hrnek kakaa. Pomalu upíjela, dívala se na zavřenou skříň s pečlivě vyrovnanými dárky k Vánocům a...
Víla
Betelgeuse Orionis „Stála tam mezi námi a snad se usmívala, v rukou držela to, co snad kdysi bylo dívčí tváří žijící na obraze – avšak úsměv se nesmál. Oči vyhasly, duše nedržela pohromadě. Pohled do očí té dívky skýtal trpké porozumění. Byl to obraz jí samé, který zničila.“ Srdce se mi sevřelo nevýslovnou bolestí. Tak až sem jsme vše dovedli. Bolest střídal vztek. Vztek na nás, vztek na osud, vztek na mě samého. Jak jsem to jen mohl dopustit? A jak s tím budu moct žít? Kdysi jsme žili sami, klidně, smutně, neradostně. Opuštěni celým světem, v našem hradě, v zimním kraji. Listí stromů dávno opadalo a lemovalo všechny cesty našich kroků. Měli jsme jen jeden druhého – dva bratři předčasně dospělí, dva synové v paláci z alabastru, kde krása a...
Ďalšia stanica: Peklo
Cassidy Cestwood „Vaša firma je na dne. Je koniec.“ „Čože?“ vyvalila som na Johna oči, „To nie je možné!“ „Bohužia áno, Jenny, je to absolútna realita. Už sa s tým nedá nič robiť, musíš znášať následky.“ „Moje celoživotné dielo je v troskách, aké ďalšie následky sa dajú znášať?!“ vykríkla som a hlas sa mi začínal lámať. Vedela som, že tá investícia je riskantná a napriek tomu som do toho išla. Na prehru som nebola zvyknutá a ani pripravená. Na prehru som, pravda, v bec nepomyslela. Vždy mi predsa všetko vychádzalo… „Budete musiet zaplatiť všetky odškodnenia…“ prehovoril adovým hlasom John a ja som v črtách jeho tváre videla škodoradosť. M j neúspech bol preňho víťazstvom. Ja...
Bůh s tebou
Betelgeuse Orionis Když se rozhodnete utéct bohu, musíte se mít na pozoru. Je všemohoucí. Vidí každý váš krok, slyší každou myšlenku, cítí každý pohyb. Je jen na vás, jestli se takové cesty odvážíte, ale pakliže ano, všichni věřící vám budou žehnat. Je to již mnoho let, co jsem ztratila všechny své blízké. Otce i matku, bratry i sestru. Zemřeli ve jménu Všemohoucího. Na oltáři, umučeni tisíci svatými způsoby, na důkaz své víry, pro kterou je po vyjmutí jejich srdcí z těla On laskavě pozval k sobě do nebe. Já přežila kvůli svému mládí. Nejmladší, která se tehdy „směla“ pouze dívat, protože ještě „prý“ neměla čas víru pochopit. Ale nebyla to pravda. Tu noc, kdy měsíc zakryl Psí hvězdu, tu noc jsem pochopila. Nyní jsem již „hodna...
O Hakeiře
Pohádka se šťastným koncem. V dávných dobách v předaleké Arábii žil jeden starý muž jménem Sarim. Celé dny strávil ve středu tamějšího města, kde se rozléhal obrovský trh se vším možným – ale i nemožným. Prodával léčivé a kouzelné kameny. Byl už starý, a tak mu občas s obchodem pomáhala jeho mladá dcera. Jmenovala se Hakeira a byla známá svou nevídanou krásou. Měla dlouhé divoce se vlnící vlasy havraní barvy a kolem krku jí visel tyrkysově modrý kámen na provázku. Mnoho mladíků se sjíždělo z celé země, jen aby se na ni podívali nebo ji rovnou požádali o ruku. Dívka však každého nápadníka odmítala, chtěla zůstat se svým otcem a pomáhat mu. Jednou na trh přijel i mocný princ tehdejší říše, podívat se, co nového by si mohl koupit. Kroky jeho koně zavítaly i k...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
