Tvá nejlepší přítelkyně – D

Tvá nejlepší přítelkyně – II.

„Nemohu tomu uvěřit!“ volala dívka. Konečně Becky pustila a ustoupila o krok dozadu. Sundala si kabát a odhodila dozadu na ramena své husté kaštanově hnědé vlasy. „Nemohu uvěřit, že jsem tady!“Becky slezla z postele a málem klopýtla o Lucky, která se se zmateným výrazem v tváři zvedala na nohy. Znám ji? ptala se Becky sama sebe. Upřeně si vetřelkyni prohlížela, zkoumala její tvář, snažila se na ni vzpomenout. Viděla jsem ji už někdy? Byla stejně velká jako Becky, ale měla plnou postavu. Nebyla zrovna krásná. Ale se svými kaštanovými vlasy vlajícími kolem ramen, kulatýma šedýma očima a plnými rty namalovanými tmavou rtěnkou vypadala dramaticky. Měla na sobě jasně oranžový svetr, který se nehodil k barvě jejích vlasů, a zelenou minisukni...

Autor : Elizabeth Lextrová dne 08/01/2010 | Tvá nejlepší přítelkyně - D | 0 komentářů

Tvá nejlepší přítelkyně – I.

Chce být její nejlepší přítelkyní a je ochotná pro to udělat cokoli…„Přestaň. To bolí!“ Danny Fraser přestal svírat ramena Becky Woodsové. „Promiň. Nechtěl jsem ti ublížit.“ Tvář mu zrudla. Upřeně se díval na čelní sklo pokryté sněhem. Becky se od něho prudce odsunula, až ramenem narazila do dveří auta. Narovnala si límec u kabátu. Proč tady sedím a líbám se s ním? pomyslela si. Rozejdu se s ním. Velké vlhké vločky nepřestávaly padat. Okna teď byla sněhem úplně zavátá. Je to jako být uvnitř iglú; pomyslela si Becky a zachvěla se. Danny se na ni podíval svýma tmavýma očima, naklonil se dopředu a natáhl se k ní. Zvedla paži, aby mu v tom zabránila. „Musíme si promluvit,“ řekla. Nechtěla, aby to znělo ostře....